Je samozřejmé, že včera zvěřejněné domněnky o odposleších politiků a novinářů jsou skandální. Bylo by opravdu ohavně amatérské, kdyby sociální demokrati nechávali své odpůrce odposlouchávat tak blbě, aby jim to nyní někdo dokázal. Že jsou ale novináři a konkurenční politici odposloucháváni - to je v postmoderní technologicky pokročilé společnosti přece samozřejmé!
Řečnická otázka: Mohl si Janek Kroupa za léta přípravy své knihy o organizovaném zločinu prorostlém s policií myslet, že někdy není odposloucháván? Odpověď nechávám na vás... Informace, které má novinář jeho kvalit zabývající se podobným tématem, mohou mít velikou cenu jako pro státní úřady, které s organizovaným zločinem spolupracují, tak pro úřady, které s organizovaným zločinem nespolupracují, tak pro organizovaný zločin samotný. Je přece důležité vědět, co už ví!
Stejně tak jsem nepochyboval, že má v dobách, kdy psal o LTO či červené rtuti, nabodlý telefon Martin Mrnka, a nepochyboval jsem v dobách, kdy jsem začínal psát o drogách či když jsem psal o neonacistech, ani o telefonu svém.
Stejně tak každý příčetný politik v opozici musí počítat s tím, že jeho telefonáty si večer poslouchá z CD ministr vnitra ze strany, která je monetálně u koryta. Nemusí jít nutně jen o zneužití pravomocí policie, na českém trhu je dostatek komerčních subjektů, které při dostatečné platbě kýžené nahrávky zajistí. Pro nejprimitivnější formy odposlechu, kdy vyměníte své oběti baterii v mobilu za jinou, speciální, která vám pak jeho hovory zaznamenává a posílá, jsou technologie dostupné i za občansky přijatelnou cenu přes internet a může si je pořídit na manželku kdokoliv.
Telefonování je prostě způsob komunikace, u kterého je jen věcí zájmu a finančních možností dalších osob, jestli váš hovor také uslyší. Kdo se podle toho při telefonování neřídí, je dejme tomu neprozíravý. Ale to platí - bez ohledu na včerejší skandál - už od dob vynálezu telefonu.
