Je linuxářství psychiatrická diagnóza?

34:180 - to je slušné skóre v můj prospěch, nemyslíte? Nejde ale až zas tak o moji autorskou zásluhu - jen těžím z psychiatrické diagnózy LINUXÁŘ.


Čím je tato diagnóza charakteristická? Nebudu se nyní podrobně zabývat vzhledovým typem linuxáře (silné hranaté brýle, kostkovaná košile, tenisky, smrad) ani jeho motivačními tlaky (souložil by - fakt by už KONEČNĚ potřeboval zbavit svého bolestivého panictví), neboť nehezkost a sexuální frustrovanost linuxářů je dobře známá. Soustředím se na poruchy jejich kognitivních procesů a na narušení struktury osobnosti, ke kterému linuxářství minimálně ve 3. a 4. (předsmrtné) fázi vede.
Projevuje se naprostou neschopností logického usuzování, fanatismem a nemožností konfrontovat se s realitou, jaká je. Ve jménu zachování iluze o tom, že svět je takový, jak linuxář očekává (například že Open Source je k něčemu), je nemocný ochoten popřít realitu a vykonat obrovské úsilí, přestože je od samého počátku jasné, že při racionálním náhledu veškerá jeho snaha o zamaskování reality bude marná a od počátku průhledná.
Článek Tučňák nechodí a nechodí měl 34 slova včetně nadpisu. Popsal jsem v něm, jak mi zase spadl Firefox. Spadl - jak je ze screenshootu zjevné - při spouštění ČT, konkrétně pak za použití přehrávače Real One.

Linuxáři - přestože byl přiložen screenshoot kouslého Firefoxu - napsali pod ten screenshoot, očividnou a zjevnou informaci, k dnešnímu datu celkem 180 (!!!) diskusních příspěvků, že jsem idiot.

Ano, snad mě o tom přesvědčili - ale ten obrázek zakouslého Firefoxu zůstal... A od počátku bylo zjevné, že zůstane. Přesto desítky uhříků vypotilo skoro dvě stě diskusních příspěvků o tom, že nemám pravdu.