KDU-ČSL se pokouší prorazit i na zcela nekřesťanském (zde užito ve smyslu nekonzervativním, netradičním, a sedmdesát generací neověřeném) poli, to jest na Síti. Musím přiznat, že první pokusy jsou více než tristní.
Půl roku visel na diskusním serveru KDU-ČSL ošklivý drb o expertu strany na sociálně patologické jevy, panu Jiřím Vackovi.
Pak, když jsem na drb upozornil v Lidových novinách, pan Vacek, jak by se na slušného a čestného muže slušelo, neodpověděl. Nevím, proč - pokud to není pravda, nemá se za co stydět, pokud ano, jen by mládeži více demonstroval, jak nebezpečný je heroin! Zato administrátor drzý dotaz smazal.
Kdysi zase lidovci na servříku udělali anketu ke své drogové válce, dopadli chudáci takto...
V plné verzi pak zde...
A tak soudím, že by se KDU-ČSL měla vrátit k osvědčeným tradičním komunikačním metodám adekvátním postojům svých protipotratových venkovských voličů. Systém osobních poslů a vyzvánění zvonů je osvědčený od středověku, do zapadlejších stranických organizací pak můžou novinky z vnitrostranického sekretariátu předávat morseovkou boucháním prknem o obecní rybník.
