Pročítám své články na serveru a diskuse k nim. Čtvrtého prosince jsem napsal text "Bezpečí NENÍ prací policie!!!" Banální historka o lidské lhostejnosti. O tom, jak jsem - na rozdíl od davu spěchajících spoluobčanů - zavolal policii na partu v metru se rvoucích bývalých Jugoslávců. Když slyšeli, že mluvím s operačním důstojníkem, vzali dráhu.
Pročítám své články na serveru a diskuse k nim. Čtvrtého prosince jsem napsal text "Bezpečí NENÍ prací policie!!!" #
Banální historka o lidské lhostejnosti. O tom, jak jsem - na rozdíl od davu spěchajících spoluobčanů - zavolal policii na partu v metru se rvoucích bývalých Jugoslávců. Když slyšeli, že mluvím s operačním důstojníkem, vzali dráhu. Pointou článku byla věta: "Voláme po BEZPEČÍ V ULICÍCH, chceme, aby SE O TO POSTARALY ÚŘADY, chceme VĚTŠÍ PRAVOMOCI POLICII, aby to za nás zařídila. Přitom většina z nás není, když se na ulici s násilím setká, ani ochotná vyťukat do mobilu ta tři čísla..." Míněna čísla 158 - tísňové volání Policie ČR, nebo 112 - integrované tísňové volání.
Čtu příspěvky k tomu článku. Nadpoloviční většinu diskusních příspěvků tvoří meditace na téma, že jsem debil, protože se peru. Některé jsou slušnější: "Ale já nemám tolik odvahy (jelikož žádnou Kačenku nemám, většinou chodím sám), hlavně u příkladu bandy vyfrčenejch Jugoslávců - to je o zdraví (ne-li o život). Nesýčkuji, již jsem podobně "zasahoval" a platil pak za návštěvu u lékaře cca 1000,-."
Že by člověk následkem telefonování přišel k úrazu????? Anebo si čtenář přečetl popisek, vydedukoval z něj, že článek asi je o tom, že jsem stopadesátikilový kulturista, a rovnou se musel svěřit, že on není? Jiný příspěvek pak výslovně říká: "Jsem toho názoru, že pro bezpečí si platíme policii."
Ano, souhlasím. Pro bezpečí si platíme policii. Jak jsem však psal již v onom článku, ke kterému se tento štěpný příspěvek vztahuje, někdo ji musí v případě potřeby zavolat a absolvovat následně proceduru sepisování protokolů etc. To žádnou odvahu, fyzickou převahu, psa či zbraň opravdu nevyžaduje. Jen to chce minimum ne-lhostejnosti, případně pak občanské angažovanosti. A k tomu se - stejně jako třeba k přečtení textu, se kterým chce polemizovat - u nás bohužel odhodlá málokdo.
