nahoru

Jak je to vlastně s tou legalizací?

Jiří X. Doležal30. května 2003 • 10:49

K mému článku o vládním návrhu nové drogové legislativy včera večer vyšlo kompetentní a precizní dovysvětlení. Nebudu jej nijak komentovat. Tisková zpráva Sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky: Kategorizace ilegálních drog – o co jde v současné diskusi o změně postoje ke konopným drogám..

K mému článku o vládním návrhu nové drogové legislativy včera večer vyšlo kompetentní a precizní dovysvětlení. Nebudu jej nijak komentovat.

Tisková zpráva Sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky:
Kategorizace ilegálních drog – o co jde v současné diskusi o změně postoje ke konopným drogám (Datum uvolnění zprávy 29.5.2003)

Již několik dní je vedena mediální diskuse týkající se kategorizace ilegálních drog a jejího promítnutí do trestně – právní legislativy ČR. Shrnujeme klíčová fakta a skutečnosti, které se do diskuse zatím promítly jen zčásti.
Rozdělení drog podle jejich nebezpečnosti je vládní úkol z roku 2001
Úkol rozdělit drogy do dvou respektive tří skupin podle jejich zdravotních a společenských rizik uložila vláda svým usnesením č. 1177 v listopadu 2001 ministru zdravotnictví. Stejným usnesením uložila vláda ministru spravedlnosti provést revizi skutkových podstat a sankcí trestných činů spojených s drogovou problematikou.
Ministerstvo zdravotnictví sestavilo v r. 2002 expertní pracovní skupinu, která připravila rozdělení drog do skupin:
konopné látky – produkty obsahující THC
extáze a její deriváty, psychedelika /halucinogeny
drogy amfetaminového typu, heroin a další opioidy, kokainové drogy, deriváty fenylethylaminu (pozn: nebezpečné látky prodávané občas namísto tzv. extáze).
Ministr Mareš byl letos v únoru požádán o předložení návrhu na zakotvení rozdělení drog do trestněprávních předpisů
Usnesením Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) z února 2003 bylo ministru Marešovi, výkonnému místopředsedovi této rady, uloženo projednat s ministrem spravedlnosti možnost zakotvení uvedeného rozdělení drog do trestněprávních předpisů. Ministr Mareš poslal svůj návrh prostřednictvím sekretariátu RVKPP legislativnímu odboru ministerstva spravedlnosti, dopisem ze dne 25. dubna 2003.
Součástí zaslaného návrhu je diferenciace skutkových podstat trestného činu přechovávání drog pro osobní potřebu:
Nejvíce rizikové drogy (např. heroin, pervitin a kokain) – navrhuje se zpřísnění trestních sankcí oproti stávající úpravě.
Drogy, jejichž užívání je spojeno s nejnižšími zdravotními riziky - tj. konopné látky - je navrženo trestně postihovat přechovávání pro sebe nikoli v množství „větším než malém“, jako je tomu dnes, ale v množství označeném jako "větší rozsah".
Přitom držení „malého“ a "většího než malého" množství konopných látek by ani nadále nebylo legální – bylo by však posuzováno a sankcionováno jako přestupek.
Určení množství "většího než malého", "většího rozsahu" a "značného rozsahu" je navrhováno nově „napevno“ stanovit v prováděcím předpisu (nejlépe vládním nařízení), a to na základě lékařských, epidemiologických, policejních a dalších poznatků.
Návrh tedy předpokládá dekriminalizaci držení množství „většího než malého“ pro svou potřebu, ale nikoli odkazem na současné vymezení tohoto množství v pokynu nejvyšší státní zástupkyně č. 6/2000, kterým se řídí policejní složky a státní zastupitelství (tj. v současnosti opakovaně zmiňovaných 250 cigaret marihuany s obsahem 30 mg THC).

Cílem návrhu je oddělit nelegální trh s marihuanou od trhu s nelegálními více nebezpečnými látkami – zejména pervitinem a heroinem
Předkladatelé jsou vedeni snahou přispět k rozdělení trhů s drogami s různým zdravotním a společenským rizikem (tj. oddělit trh s marihuanou od trhu s pervitinem či heroinem), zabránit kriminalizaci uživatelů drog - zejména méně rizikových drog (tj. především marihuany) - a snížit společenské náklady s touto kriminalizací spojené.
Navrhovaná změna není v rozporu s mezinárodními úmluvami OSN o drogách1. Tyto úmluvy sice zavazují jednotlivé státy vypořádat se s otázkou držení drogy pro vlastní potřebu, státy ale mohou samy rozhodnout, jaké konkrétní kroky přijmou. Členské státy EU tento prostor při vytváření národních legislativ využívají různým způsobem v závislosti na národních společensko-kulturních charakteristikách a základních zásadách jednotlivých právních systémů2,3,4. Například ve Španělsku, Itálii a Portugalsku není držení jakékoliv drogy trestné. Tresty jsou spíše administrativního rázu (varování, pokuta, odebrání řidičského průkazu). V Belgii, Dánsku a Německu nejsou trestáni ti, kteří jsou při držení drogy (především THC) přistiženi poprvé. V Lucembursku je trestem za držení konopí pouze finanční pokuta. V Nizozemsku je sice držení konopí dle legislativy trestné, přesto se, jak známo, toleruje. V Irsku jsou pokutou trestány první dva případy, poté se uděluje nepodmíněný trest. Ve Spojeném království byly produkty konopí v r. 2001 přeřazeny ze seznamu B do seznamu C, což znamená nižší postih a sankce. V Řecku, Norsku, Finsku a Švédsku je užívání či přechovávání drog trestáno. Obecně je možno konstatovat, že většina členských států EU zavedla zákonné či podzákonné mechanismy, na základě kterých se uživatelé drog, zejména konopných, vyhnou trestnímu stíhání.
Závěrem lze dodat, že užívání jakékoliv drogy včetně marihuany je spojeno se zdravotními riziky. Podle srovnávacích studií zaměřených na zdravotní rizika jednotlivých návykových látek5 je marihuana nejméně riziková ve srovnání např. s nikotinem, heroinem, kokainem či alkoholem. Toto srovnání zahrnuje jak přítomnost a závažnost charakteristických abstinenčních příznaků, potenciál látky přimět konzumenta k opakovanému požití, množství látky potřebné k ukojení zvyšujícího se bažení, intenzitu závislosti a riziko intoxikace.
Tématem „užívání drog a právo“ se bude zabývat další číslo periodika Zaostřeno na drogy, který vydává Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Další informace je možno získat na http://www.emcdda.eu.int a http://www.drogy-info.cz.
Odkazy a literatura
1 Čl. 3, odst. 2 Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, OSN 1988
2 European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA) (2002), Prosecution of drug users in Europe: varying pathways to similar objectives, EMCDDA Insights series No 5, Office for Official Publications of the European Communities, Luxembourg, 2002.
3 Drug users and the law in the EU, Danilo Ballotta, Brendan Hughes, Chloé Carpentier, Drugs in Focus 2/2002, EMCDDA, Lisabon, 2002 („policy briefings“ EMCDDA, ke stažení na níže uvedeném webu)
4 Zeman P. Pohled na některé aspekty trestněprávního přístupu k drogové kriminalitě v zahraničí. Trestní právo č. 3/2003, str. 14 – 18
5 Henningfield et al. in Effects of Nicotine on Biological Systems, II, Advances in Pharmacological Sciences, edited by Clarke et al., Basel, Birkhauser Verlag, 1995; str. 247 - 256
Související internetové odkazy
http://www.vlada.cz/1250/vrk/vrk.htm (Poradní orgány vlády ČR – Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky)
http://www.emcdda.eu.int (Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti)
http://www.drogy-info.cz (informační server o drogách, spravovaný Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti, bude spuštěn 2.6.2003)
O Radě vlády pro koordinaci protidrogové politiky
Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen Rada) původně vznikla jako Meziresortní protidrogová komise, kterou vláda zřídila usnesením č. 446/1993 jako svůj poradní a koordinační orgán v otázkách protidrogové politiky. V roce 2001 byl její název změněn na Rada vlády – Meziresortní protidrogová komise; usnesením č. 643/2002 získala současný název. V souladu s Akčním plánem OSN, který schválilo Valné shromáždění OSN v roce 1991, systémově řeší drogovou problematiku. Rada zabezpečuje součinnost resortů odpovědných za realizaci dílčích opatření a plnění úkolů, vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Soustřeďuje, zpracovává, projednává a předkládá vládě informace, podklady a návrhy. Metodicky řídí činnost krajských protidrogových koordinátorů. Každý rok zpracovává a předkládá vládě zprávu o stavu a vývoji ve věcech drog v České republice za předcházející kalendářní rok. Klíčovým dokumentem je Národní strategie protidrogové politiky na období 2001- 2004.



Kurzy měn
25,540
21,650
28,580
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře