Měl bych dostat trafiku

Nakonec bych měl dostat trafiku. Od státu. V duchu tradice válečných veteránů C.K. armády bych i já měl nakonec dostat - za léta v drogové válce - malou boudičku s pulty na kuřivo a stojany na časopisy. Protože dnes ráno jsem měl deja vu, otevřel jsem poštovní schránku a najednou mi bylo pětadvacet. Ze schránky vypadly obálky a v nich petice za legalizaci marihuany.

Nakonec bych měl dostat trafiku. Od státu. V duchu tradice válečných veteránů C.K. armády bych i já měl nakonec dostat - za léta v drogové válce - malou boudičku s pulty na kuřivo a stojany na časopisy.
Protože dnes ráno jsem měl deja vu, otevřel jsem poštovní schránku a najednou mi bylo pětadvacet. Ze schránky vypadly obálky a v nich petice za legalizaci marihuany.
Pak jsem vizi již viděného zapudil, píše se přece rok 2003! Petice je na bílém papíře, vytištěná počítačem, ne žlutá, vystřižená z časopisu jako ta v roce 1990. Jenom obsah zůstává stejný.
Už si nepamatuji, kolik petic jsem sesmolil ve prospěch nespravedlivě stíhaných (“za marihuanu“), ve prospěch změny drogové legislativy, kolik žádostí o milost. A kolik jich podal konopný ombudsman Marek Jehlička? Také nevím, prostě - na naše petiční aktivity padlo pěkných pár stromků. A legislativa zůstávala stále stejná.
Nyní se mi pomalu scházejí archy té poslední petice - petice k prezidentovi republiky Václavu Klausovi, ve které žádám v souvislosti se stíháním padesátiletého policisty za kytky o změnu drogových zákonů. A v novinách čtu, že legalizaci pěstování a držení pro vlastní potřebu prosazuje i místopředseda vlády. Dočkám se té legalizace? A trafiky?