Nedaleko od Moskvy

Vedle rudých Karlových Varů, dnes už luxusní moskevské čtvrti, žije, šestnáct kilometrů vzdáleno, překvapivě čilé město Sokolov. Nachází se na ostrohu mezi expandujícími povrchovými doly, ochucováno dnes už scvrkávající se chemičkou.

Donedávna se jeho jméno skvělo na až neuvěřitelném kulturně-politickém paskvilu, který si říkal Festival politické písně Sokolov a kde povinně musel složit poklonu normalizaci (a navíc blbosti a kýči) prakticky každý významný písňový interpret sedmdesátých a osmdesátých let.

V loňském roce bylo, po více než dvaceti letech, založeno jakési pokračování tohoto původně obludného festivalu. Já bych jej v nové podobě možná nazval „Festival opravdu politické písně“, protože nyní je, jak si myslím, díky bohu možno zpívat a říkat cokoliv a témat je bohužel okolo nás na tuny. První ročník festivalu v létě proběhl nadmíru decentně a pokusil se představit to nejlepší na současné scéně politické písně.

Po loňském úspěchu bylo jasné, že festival obnoví i svoji každoroční periodicitu, a tak organizátoři začali shánět finanční podporu. Obrátili se i na svůj nejbližší kraj, kde ejhle, neuspěli. Najednou se potvrdilo to, co každý sociolog a politolog umí vysvětlit a doložit. Infiltrovaná Moskva a hlavně její peníze nádherně rozložily původně německy mluvící, myslící a pracující město a vrátily Karlovy Vary kamsi do let padesátých. Urá! Peníze sice nesmrdí, ale mají mnoho jiných kvalit, a to dominantních.

Vzniklá situace má řadu výhod, vyjmu tři hlavní.
A/ víme, na čem jsme. Rudá smršť ze západních Čech, ony moskevské Vary konečně odhodily černokněžnický plášť! Díky Sokolovu za tento test.

B/ pro festival přibylo téma, které nikdo ani nečekal. A máte ho hned za rohem. Pozor, je to tvrdé téma. Horší, než jsme si před dvaceti lety dovedli představit. Protože tito páni drží pomocí ekonomických místních pák v rukou i lidské životy. To bohužel není legrace.

C/ potvrdil se nový název města. Je krásný, svižný, mezinárodní. A pravdivý. Moskevské Vary. Zdravstvujtě!

Závěrem mi dovolte to, co se vlastně příliš v mediích nesmí. Ale na webových stránkách festivalu je vyvěšen text, který k vzniklé situaci sedne tak, až jezdí mráz po zádech. Přečtěte si jej a uvědomte si, že Sokolov je přeci jen „jiné město“. A myslete na to zejména vy, v „Moskevských Varech“. Cituji:
Jsme 20 let po „konci komunistů v Čechách". Ale oni neskončili, KSČM žije i ve své stalinistické podobě dál. Nadáváme po hospodách, jaká je politika špína a hnus. Ano, opravdu je. Ale za bolševika jsme měli jako výmluvu alespoň StB a KSČ jako poměrně hmatatelnou překážku a viníka tehdejšího stavu. Co máme dnes? Nomenklaturní kádry a staré „struktury"? Ne. Organizovaný zločin prorostlý do státní správy? Ne tak docela.. Hlavní překážkou jsme si nyní my sami. Je to smutné, ale je to tak.. Alibismus a pasivita v nás. A právě proti tomuhle fenoménu dnešní doby bychom rádi nasměrovali ročník FPP 2010 - Festival Proti Pasivitě.