Vyjde to napotřetí?

Vyjde to napotřetí?

Vyjde to napotřetí?

Nové tramvaje pro Prahu se do Prahy nevejdou. Vypadá do na špatný vtip, nebo šlendrián? Po komplikacích s předchozím modelem od stejného výrobce se jedná o pozoruhodnou reprízu sporného chování...

Nové tramvaje pro Prahu se do Prahy nevejdou. Vypadá do na apríl, špatný vtip, nebo šlendrián?
Soupravy vyráběné v plzeňských podnicích Škoda Transportation pod označením ForCity 15 T, vážně uvažované pro nákup v obří sérii 250 vozidel, mají podle informací médií velikostní problémy komplikující závažně jejich průjezd Prahou na řadě míst. Po nepříjemných potížích s předchozím modelem 14 T od stejného výrobce, který svými rozměry, vybavením a nebývalou hlučností modernizaci pražského tramvajového vozového parku nijak neprospěl, se jedná o pozoruhodnou reprízu sporného chování zadavatele objednávky.


Ve světě existují desítky výrobců tramvajových vozů, většinou lokálně zaměřených na místní poptávku, spotřebu a provozní podmínky. Tomuto logickému rozdělení se vymyká několik světových výrobců, mezi nimiž největší, pražská Tatra ČKD, posléze Siemens, byla v posledních týdnech poměrně tiše zlikvidována.
Zbývající velkoproducenti jsou zejména němečtí a kanadští. Měst, která provozují rozsáhlé tramvajové sítě, také není mnoho – setrvala zejména na území bývalého východního bloku. Tramvaje ale najdeme i v řadě německých měst, kde patří k tradičním a výhodným dopravním prostředkům.
Odkloníme-li logicky svůj zájem od Petrohradu, Moskvy či podobných „tramvajových center“, měli bychom se informovat, jak to dělají v oněch místech, kde alespoň trochu fungují normální obchodní, společenské, politické a ekonomické podmínky. Tramvaje si města vybírají v otevřeném nabídkovém řízení, velmi často jsou nové tramvajové vozy od různých výrobců zkoušeny v provozu poptávajícího místa. Takovéto řízení logicky anuluje většinu chyb, které by se později v provozu tohoto výhodného, ale při nákupu poměrně drahého prostředku vyskytly. K zakázce se vyjadřuje řada subjektů a politických sil, svoji roli hraje samozřejmě i cena.
Co se děje v zákulisí pražské městské dopravy? Není podezřelé, že již druhá řada nových vozů přichází do provozu s chybami, které občanům nejsou lhostejné a jež zkvalitnění provozu nijak neslouží? Pokud informace, které unikly do médií, nejsou nafouknuté, kdo odskáče další výběr? Proč bychom měli platit astronomickou částku za 250 tramvajových souprav, které se do města nevejdou? Všiml si vůbec někdo, jaké tramvaje jezdí v okolních (německých) evropských velkoměstech? Půjčil si Dopravní podnik nějaké vozy pro provozní srovnání? Kdo se z české strany podepsal na smrti pražského výrobce tramvajových vozů? Jaké podivné hry se odehrávají za našimi zády?
Ještě jedna připomínka: pražský Dopravní podnik je městskou institucí. Patří městu. Město jsme my. Opravdu. Volíme si ty nejschopnější z nás, aby tento kolos spravovali a vedli, k jeho povznesení, funkčnosti, rozvoji. Snad také kráse. Nějak to nehraje, nezdá se vám? Není to trochu jiné město, než jsme si představovali? Tramvajový příběh je tragikomický a varující. A drahý.



Další články z rubriky JINÉ MĚSTO naleznete ZDE



Petr Švec: NOVÁ TRAMVAJ SE NEVEJDE NA NĚKTERÉ PRAŽSKÉ TRATĚ
(iDnes.cz, 29. 4. 2009)