Nevím, zda je možné, aby za sto jednašedesát let, tedy v roce 2169, někdo otevřel noviny a vypadla na něj mapa Prahy z roku 2008. Na mne vypadla (z marketingových důvodů jenom půlka, to abych si následující den koupila v trafice tu druhou a zvýšila prodejnost Lidovek) mapa Prahy z roku 1847 v němčině.
Plán zdobí dvanáct pohledů (nejprve jsem jich pochopitelně měla jen šest) na vybrané stavby: kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, Místodržitelský letohrádek ve Stromovce, Malá Strana v pohledu přes Karlův most, Černínský palác, Arcibiskupský palác a Hradčany poloviny 19. století.
Nedomýšlím dalších šest, druhý den zjišťuji, že bych všechny neuhodla: řetězový most (už neexistuje a určitě bych na něj zapomněla), chrám sv. Víta, Letohrádek královny Anny čili Belveder, Prašná brána, Stavovské divadlo, Žofín.
Proč zrovna tyhle stavby? A ne třeba klášter na Strahově, Klementinum či Staroměstská radnice? Národní divadlo ani Národní muzeum tehdy nestály … Snad se autorovi Johannu Lothovi líbily, anebo jiné „pohledy“ neměl k dispozici.
Jakými stavbami bych asi vybavila plán dnešní Prahy já? Mohla bych zvolit (kromě řetězového mostu) stejná místa, historií prověřená.
Zajímalo by mě, jakých dvanáct staveb byste dnes k plánu Prahy připojili vy?
