Naši pražští páni radní nás letos nonstop zásobují zajímavými a bohužel i závažnými tématy. Média poměrně rychle reagovala na sezení, které bylo věnováno nulové variantě změn územního plánu hlavního města.
Pro upřesnění – je navrženo celkem 42 změn, z nichž řada bude mít dlouhodobý vliv na tvář města a jeho funkčnost – například níže komentované využití většiny ploch Masarykova nádraží včetně jeho vnějšího nádražního prostoru (ten se měl původně stát Železničním muzeem pod správou Národního technického muzea), odstranění převážné části kolejišť a uvolnění prostor pro stavbu celé řady kancelářských a obytných budov včetně propojení Karlína a centra Prahy novým bulvárem, vedeným zhruba středem dnešního nádraží. Proti zrušení či omezení funkčnosti se okamžitě ozvali odborníci a další subjekty, například ministerstvo dopravy či Správa železniční dopravní cesty.
Magistrátní zasedání se věnovalo i Smíchovskému či Žižkovskému nádraží a dalším atraktivním plochám v Praze. I když je velmi zajímavé analyzovat, co se za těmito změnami skrývá ( tj. urychlené komerční využití získaných prostor), přesto mi to nedá, abych trochu poinformoval radního Martina Langmajera, jenž ve svých vystoupeních také zastává ona nestandardní řešení, která se na nás i v horkých letních dnech jen sypou.
Masarykovo nádraží je dnes nejstarší a dnes už jediné hlavové, tj. neprůjezdné nádraží v Praze. Podle pana radního má vedle předností, což je samozřejmě jeho poloha vhodná pro další mlaskavé investice, tu vadu, že je neprůjezdné a mašinky se musí přepřahat.
Jenže již mnoho let na toto nádraží dojíždějí motorové a elektrické soupravy, které žádné mašinky nemají a dokáží odjet zpět do výchozí stanice bez obracení, protože řídicí kabiny jsou na obou koncích souprav. Navíc hlavová nádraží jsou budována, poněvadž cestující s takřka stoprocentní jistotou cestují právě do tohoto bodu, tohoto místa. Pokud chtějí přesedat, použijí další možná spojení. V Praze je to tramvaj či metro, v jiných velkoměstech pak velmi často rychlé metro anebo městská dráha (S-Bahn).
Z podobné zkušenosti i závažné potřeby zajistit kvalitní přepravu obyvatel Kladna za prací do Prahy a hlavně cestujících z ruzyňského letiště vycházely po dlouhých jednáních i příslušné subjekty, včetně odborníků magistrátu, když na Masarykovo nádraží zaústily i první pražskou městskou vlakovou rychlodráhu Kladno–letiště–centrum.
V textech citujících vysvětlení pana radního k překvapivým návrhům na změny využití Masarykova nádraží se mimo jiné hovořilo o inspiraci Paříží, případně se chválilo nádraží Victoria v Londýně, které by mělo být pro naše řešení vzorem. Jenže chyba lávky – takřka všechna důležitá a hlavní nádraží v evropských velkoměstech jsou hlavová a neprůjezdná, včetně těch panem radním citovaných. Jsou stále zvelebována, modernizována, zvětšována a hlavně úspěšně používána. Samozřejmostí je napojení na další městskou či příměstskou dopravu.
Aby se pan radní nemusel zdržovat, přikládám jednoduchý a pádný seznam. Vyjma berlínského nového hlavního nádraží, jehož výstavba měla hlavně politické pozadí a obyvatelům města přinesla spíše dopravní komplikace, jsou to všechna hlavní konečná nádraží v důležitých evropských metropolích:
Londýn (Euston, King Cross, St.Pancras, Liverpool Street, Waterloo, Charing Cross, Victoria, Paddington)
Paříž (Gare Saint-Lazare, Gare du Nord, Gare de Lyon, Gare d´Austerlitz, Gare Montparnasse, Gare de l'Est)
Moskva (Běloruské nádraží, Kazaňské nádraží, Kyjevské nádraží, Kurské nádraží, Leningradské nádraží, Rižské nádraží, Jaroslavské nádraží, Saveljevské nádraží, Pavelecké nádraží)
Berlín - předválečný – před zničením (Anhalter Bahnhof, Potsdamer Bahnof, Nordbahnhof, Hamburger Bahnhof)
Leningrad (Finské nádraží, Moskevské nádraží, Vitebské nádraží, Baltické nádraží, Varšavské nádraží)
Budapešť (Keleti pu, Nyugati pu, Deli pu , Joszefvaros pu)
Vídeň (Westbahnhof, Südbahnhof, Franz-Josef Bahnhof)
Mnichov (Hauptbahnhof)
Frankfurt (Hauptbahnhof)
Madrid (Atocha)
Řím (Stazione Termini)
Lipsko (Hauptbahnhof)
Barcelona (Francouzské nádraží) atd., atd.
Nebylo by vhodné, aby se páni radní na svá vystoupení trochu připravovali? Protože ono se pak musí také kvalitně rozhodovat … Ano, třeba tak, jak prozradil jeden pražský „urbanista“: „Volné pozemky v centru jsou příliš atraktivní na to, aby se na nich nezačalo stavět.“
Související články:
Olga Myslivečková: URBANISTÉ, NEBO DEVELOPEŘI? (Reflex online, 12. 8. 2008)
