Fotogenická architektura | Reflex.cz
reklama
nahoru

Fotogenická architektura

OLGA MYSLIVEČKOVÁ30. července 2008 • 11:42
Fotogenická architektura

Výstava New Face of Prague představuje současnou architekturu metropole realizovanou po roce 1990. Na panelech v Českém centru Praha je představeno asi padesát realizací, projektů a vizí. Jako bych listovala jedním z naleštěných zahraničních architektonických časopisů – ale v polovině osmdesátých let.

reklama

Výstava New Face of Prague představuje současnou architekturu metropole realizovanou po roce 1990. Na panelech v Českém centru Praha je představeno asi padesát realizací, projektů a vizí. Jako bych listovala jedním z naleštěných zahraničních architektonických časopisů – ale v polovině osmdesátých let.
Architektonické ikony jako Tančící dům, průchod Jelením příkopem či Oranžérie na Pražském hradě lze na výstavě spočítat na prstech jedné ruky. Návrh knihovny na Letné, která by se k nim mohla přiřadit, jsem neobjevila ani na panelu vzdálené budoucnosti. Jako by autoři výstavy dopředu tušili, že nad ní ministr Václav Jehlička vynese ortel smrti.
Architektura má jednu výhodu – bez ohledu na její kvalitu ji lze téměř vždy poutavě nafotit. Musí se to ovšem umět. Ondřej Lazar Krynek to bezesporu umí. Jenže ani z efektní fotografie nevyčtu, jak se v tom či onom objektu žije nebo pracuje.
Namátkou nabízím dvě osobní zkušenosti s vystavenými díly: holešovickým pivovarem a atriem centrály Vodafone ve Strašnicích. Rekonstrukce objektu, kde se kdysi vařívalo pivo, se mi líbila do chvíle, než jsem v něm začala pracovat. Přítmí, obtížně využitelné prostory, dispoziční krkolomnost na mě útočí každý den.
Atrium Vodafonu je při vstupním pohledu celkem příjemně zaplněným prostorem – bar, stolky, židle, zeleň i fontána. Najít zde ovšem kout, kde by člověk nelovil slova ze šumu zurčící vody, je téměř nemožné.
Tak to obvykle dopadne, když architekt „nešije“ projekt na míry klienta. U administrativních budov je to obvyklé.
A tak mě nakonec nejvíce potěšila humorná vize inspirovaná úsilím o konání letních olympijských her v Praze. Golemovo středisko s koulařským sektorem na židovském hřbitově, Dvořákova stovka – sprinterské dráhy před Rudolfinem a sektor skoku do dálky nad Národní třídou mezi divadlem a budovou FAMU. S autory jsem nemluvila, a tak nevím, zda chtěli architekti Červenák a Macke poukázat na:
1. zakonzervování historického jádra Prahy
2. nevhodné zásahy v centru města
3. nesmyslnost pořádání olympiády v ČR
Podle mne platí všechno.



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama