Někdo z ODS si prý stěžoval prezidentu Václavu Klausovi na ideologické směřování ODS – údajně ne Klaus. Ten proto cítil potřebu sdělit ODS, že by se měla vrátit ke Klausovi. Neznám horší sebevraždu.
Po osmi letech vyhrála ODS v roce 2006 sněmovní volby – poprvé bez Klause v čele. Možná tedy na Klausovi něco bude. Volby dokázal vyhrávat pouze do poloviny devadesátých let, kdy ODS v podstatě neměla konkurenci; zakladateli ODS mnozí lidé dávali hlas, protože chtěli lepší boty – ne kvůli pravicové ideologii. Navíc jako většina z nás nosil svetr s jeleny, ne disidentské tuzexové levisky.
Když šlo poprvé o ideologii, v roce 1998 proti Miloši Zemanovi, Klaus prohrál; nepomohla ani patetická mobilizace. A prohrál dokonce i za čtyři roky se socialistickým fanatikem Vladimírem Špidlou, jehož charisma zmuchlaného upoceného běžce si říkalo o prohru samo, i bez mobilizace.
Tehdy to Klaus ještě pochopil a odešel umřít na Hrad. Snad za to může vyšší věk či nakažlivá aura Ladislava Jakla, co Klause znovu vede k víře v tzv. klausismus – cokoli to znamená kromě politické nenávisti vůči všem. Každopádně jde o spolehlivý recept na prohru. Neznám příčetnou partaj, jež by si troufla žádat mě s něčím podobným o hlas. Nebo aspoň ne bez Kateřiny Brožové ve spodním prádle na kandidátce.
Klaus tlačí ODS do politického limba, v němž se deset let potáceli britští konzervativci a do něhož nyní vstupují američtí republikáni; místo vykročení k voličům si ještě víc utáhnete oprátku z vlastní ideologie. To už je lepší umřít při masturbaci jako Michael Hutchins z Inxs.
Další články autora najdete v rubrice KOREKTNÍ NEKOREKTNOST
(Reflex online)
