Konečně chápu, proč Jiří Paroubek shodil vládu, aniž by sám chtěl vládnout. Jím spuštěný či jen urychlený rozklad ODS, SZ a nyní i KDU-ČSL ukazuje, že mu šlo především o destrukci soupeřů.
I proto předseda ČSSD nyní nic moc nedělá, jen si v TV zkouší nové svetry; čím déle nechá tři partaje navzájem se před očima voličů zaživa pojídat, tím lépe pro něj v podzimních předčasných volbách. Jestli to takhle půjde dál, zbude tu pro náš hlas kromě ČSSD jediná opravdová politická strana – KSČM.
Ostatně kdo by volil spolek obskurních moravských pámbíčkářů, kteří mladé ekonomy nazývají voňavými tvářemi? Někdo by jim měl prohledat sklep – jen pro jistotu. Nebo naoko zelenou mileneckou dvojici Martin a Katka, zvlášť když předsedova milenka ani neví, co je to biomasa? To sakra nikdy neviděla víc zelených pohromadě? O ODS ani nemluvě: člověk už ani neví, kdo je rebel a kdo jen v eurovolbách kandiduje za jinou politickou stranu.
Je až obdivuhodné, jak málo třem koaličním stranám stačilo k našlápnutí k vlastní destrukci a jak velkou schopnost sebezničení nyní prokazují. Stejně tak je ironií osudu, že před čtyřmi roky byla po pádu Stanislava Grosse v podobné situaci ČSSD; tehdy by ji nevolili ani mnozí členové. Jenže rok před volbami si v Lidovém domě vzpomněli, že členem je i ušlápnutý génius Paroubek. Ten za jediný rok málem vyhrál volby.
Možná ale Paroubkovi za čas poděkujeme – bez něj by tyto strany nikdy nenašly sílu k cestě do pekla a následné očistě. U KDU-ČSL stoprocentně a u SZ částečně samozřejmě platí, že by obrodný proces měly zakončit peklem.
Další články autora najdete v rubrice KOREKTNÍ NEKOREKTNOST
(Reflex online)
