Snad každý, kdo sledoval poslední Otázky Václava Moravce, se mnou bude souhlasit: měly by být opravdu poslední. Ne však proto, že dva hlavní hosté, David Rath s Petrem Bendlem, jen potvrdili, že dvacet let po Listopadu u nás znovu není vhodný čas k politické debatě. Největším problémem je Václav Moravec.
Důvodů je několik. Za dva hlavní Moravec ani nemůže: prostě se nenarodil jako televizní typ. Zaprvé TV jako vizuální médium je z podstaty nefér, staví totiž především na vzhledu, na dojmu. Dívat se na Moravce bolí, ještě než to ve studiu s politiky začne doopravdy bolet i jeho, takže začne vraštět čelo, naklánět se k nim, chytat je za ruce … Snad po desáté večer, ale v neděli v poledne? Víc by mu seděl pořad, kde na lidi není moc vidět – a teď hned nemyslím Tabu. Nejlépe by měl zůstat u rádia, obecně média ošklivějších.
Zadruhé Moravec postrádá přirozenou autoritu, tak potřebnou pro bezbolestné zvládnutí situace, kdy se v jedné místnosti ocitnete byť jen s jedním profesionálním politikem. Ani to není úplně jeho vina, i s ní se rodíme, podobně jako s ostatními vlohami; zkuste třeba nechat moderovat fotbalistu Tomáše Řepku – a máte genocidu. Zčásti za to jistě může Moravcův měkčí vzhled a mladší věk, ani ty však potřebnou dávku respektu nezajistí. Stejně tak nemá smysl pokoušet se jej získat jakkoli uměle, viz Barbora Tachecí. Bývá to cesta do blázince.
Za mnohé ovšem Moravec může: kdo vymyslel stupidní oslovování politiků celým jménem? Jestli to v ČT ukradli z BBC, pak by jim někdo měl vysvětlit rozdíl mezi českým a anglosaským oslovováním. Začněte v TV slovy Petře Bendle – a jste v Peříčku. Stejně tak fakt, že Moravec mnohdy jen opakuje nesmyslná slova politiků, nebo je dokonce nechá navzájem si klást demagogické otázky. Pak je lepší i levnější mít Otázky bez Václava Moravce. Za jeho plat by Iveta Toušlová mohla vymyslet i čtrnáctou komnatu, možná její vlastní.
