Hurá do pole!

Hurá do pole!

Hurá do pole!

Praha má zase nové metro, tentokrát tři stanice trasy C - Střížkov, Prosek a Letňany: zase nejdražší, zase nejpompéznější, zase nejpomaleji postavené. A na konečné nás dokonce čeká překvapení: výstup do pustých polí. Nespletl se někdo?


Ano, jistě: pražské metro bylo vždy tak trochu futuristické, takže tak trochu do budoucna jsme stavěli i stanici Letňany; nebude prostě sloužit současným Letňanům, ale až budoucím Letňanům, které na polích postaví soukromý investor. Muselo to jistě být velmi zajímavé soukromé jednání s velmi velkorysým koncem, tedy aspoň pro někoho z magistrátu. Možná by teď dotyčný mohl lidem z Letňan platit dopravu k nejbližšími metru.
Zapomeňme na chvíli na pole, aspoň v něčem jsme první. Hlavní otázkou je, proč v Praze stále stavíme metro jako památník jejím primátorům? Nestačí snad olympiáda, jež se nikdy nebude konat? Stanice na Proseku, nacházející se před hnusnými paneláky, stála přes miliardu; na Střížkově nyní máme skleněné mauzoleum ve tvaru ryby, podle HN šla půlmiliarda jen architektům. To vše z přání magistrátu. Snad by měl primátor Pavel Bém zřídit několik expertních komisí, jako v případě Národní knihovny. Snad radši ne.
Místo toho by si měl i se svými radními vyjet do Paříže, Londýna nebo New Yorku, které mají s metrem přece jen větší zkušenost než my v Praze. Neviděli by žádné nadzemní paláce za miliardy. Dokud tamní vlaky šetří lidem čas i peníze v podzemí, jedou zcela v podzemí; nad zemí ční jen cedule METRO. A jakmile je jízda výhodnější nad zemí, jedou jako běžný vlak nad zemí; bez ochranného tubusu, bez paláců. Jde přece jen o metro, sakra!