Někdo mě nemá rád

Někdo mě nemá rád

Někdo mě nemá rád

Stejně jako ostatní lidé i já si ráno přečtu bulvár, píše předseda ČSSD Jiří Paroubek ve svém blogu na Aktuálně.cz. Nevím, koho myslí ostatními lidmi, snad své voliče. Na rozdíl od nich se prý v bulváru o sobě dočítá poslední dobou divné věci. „Není to náhodou, je to cílená kampaň,“ stěžuje si.


Vlastně jakákoli naše (s manželkou) akce končí dehonestačním a skandalizujícím článkem v bulváru,“ píše Paroubek. Jako obvykle má samozřejmě pravdu, jak jinak: vůbec to není náhodou - je to Paroubkem. Po stažení Stanislava Grosse do oboru práva neumí žádný jiný politik sám sebe permanentně dehonestovat a skandalizovat tak jako předseda ČSSD. Často si až říkám, že to opravdu nemůže být náhodou, že to musí být cílená kampaň. Něco jako chudák inspektor Clouseau.
Nakonec který jiný partajní předseda se nechá na vlastní svatbě, už tak dost skandalizované milostnou aférou s mladou tlumočnicí, fotit s agentem StB? Nebo se vézt dvousetkilometrovou rychlostí, načež vážně prohlásí, že o tom neví, protože spal? Kdo se dokáže na tiskovce k vlastnímu finančnímu očištění veřejně ještě víc zasvinit započítáním poslaneckých příplatků do soukromého příjmu? A kdo jiný si umí novináře koupit tím, že se jich před kamerou zeptá, kdo z nich má tolik peněz jako on? Snad jen někdo s praxí v komunistickém pohostinství.
Paroubkův ústřední mozkový trust, Petr Dimun s Jaroslavem Tvrdíkem, mají jistě dost perverzních nápadů, jak vrtět hloupější veřejností, oba si v politice již odvrtěli své. I je ale podezírám, že při pohledu na konání svého šéfa intelektuálně bankrotují. Něco tak dehonestujícího a skandalizujícího jsme tu doopravdy ještě neměli.