Před pár dny jsem zde psal, že s Vlastimilem Tlustým je sranda. Jistě je. Měl jsem ale spíš napsat, že mnohem větší sranda je s prezidentem Václavem Klausem. A zvlášť nyní, co promluvil na newyorské konferenci ke klimatickým změnám.
Před pár dny jsem zde psal, že s Vlastimilem Tlustým je sranda (Zasmějte se s Vlastou). Jistě je. Měl jsem ale spíš napsat, že mnohem větší sranda je s prezidentem Václavem Klausem. A zvlášť nyní, co promluvil na newyorské konferenci ke klimatickým změnám.
Nebudu rozebírat, jak promluvil v projevu, jeho názor všichni známe; nuance se liší jen podle momentální venkovní teploty. Mnohem zajímavější začínají být Klausovy mediální argumenty, stejně jako jeho nová role hrdiny. „Vím, že je politicky nepatřičné zastávat stanoviska jako já,“ řekl CNN. „Každý v ČR zná mé pohledy na globální oteplování a změnu podnebí, a přesto jsem byl znovu zvolen prezidentem.“
Fakt? Zaprvé jsem myslel, že se Klaus stal podruhé prezidentem, protože ani poslanci a senátoři nehodlali připustit druhý projev Jany Bobošíkové. Zadruhé jej prezidentem nevolil každý v ČR, ale 281 zákonodárců, jimž vůbec nešlo prezidenta. Kdyby o prezidentovi rozhodoval každý v ČR – a pak by se možná opravdu mluvilo i o klimatických změnách –, klidně by nyní do New Yorku cestoval jako dosluhující prezident. Sluší se také dodat, že newyorská konference je klimaticky skeptická konference: účastní se jí lidé pochybující o závažnosti klimatických změn nebo ti, co je považují za podvod. Hrdinou by Klaus spíš byl, kdyby zavolal do Prahy, zjistil, že jednu zimní sobotu máme plus dvacet stupňů, zatímco další řádí Emma, a celému panelu řekl: Tak je to fakt pravda!
Čímž vůbec nechci říct, že věřím Al Gorovi nebo že nevidím, jak se z celého klimatu stal byznys, kde dávno nejde o klima. Bohužel Klaus, jenž chtěl v otázce klimatu aspirovat na akademického hrdinu, skončil jako neakademický klaun, ještě než ho začali brát vážně.
