Tak pravil Klaus II

Tak pravil Klaus II

Tak pravil Klaus II

Už chtěl být zticha, a zase to nevyšlo! Ano, myslím Václava Klause. Stejně jako jindy, když někdo nesouhlasí s jeho názorem, jde prý i v případě Kaplického knihovny o podstatu demokracie. „Že se tím jako obrovský precedent vychyluje kyvadlo demokracie k postdemokracii, je zjevné též,“ řekl prezident v LN.


Obávám se, že v případě Národní knihovny se nevychyluje kyvadlo demokracie, ale něčí zdravý úsudek. Podle prezidenta to není poprvé, kdy dochází k pokusu vyjmout část rozhodování o veřejných věcech ze standardních mechanismů a řešit je přímo názorem odborníka. Lépe to říct nelze! Kdyby ovšem šlo aspoň o odborníka. Do projektu Národní knihovny bohužel zasáhl, když oznámil svůj úmysl umřít pod bagrem, velký neodborník - Václav Klaus.
A právě od té doby zažíváme velmi nestandardní mechanismy a precedenty – až se mi chce říct postdemokracii: pražští zastupitelé ODS najednou dohlížejí na čistotu panoramatu; celou mnohamiliónovou mezinárodní soutěž spláchneme do záchodu. Standardní na celém fiasku je snad jen to, že i pražský primátor Pavel Bém uzrál ve standardního politika: do kamery a s vážnou tváří popře i sám sebe.
Václav Klaus rád bojuje za demokracii, což je velmi dobře; všichni ji stále potřebujeme. Třeba jeho tajemník Ladislav Jakl – nebo někdo jiný se silně demokratickými sklony – by mu mohl poradit, že jedním ze základních pilířů skutečné demokracie je dodržování dohod. Demokracie není, když začnete stavět dům na Letné a z přání někoho s mandátem, jak u nás rádi říkáme, ho kolaudujete na Strahově. To je Bělorusko. Demokracie je, když začnete stavět dům na Letné a dle dohod s někým s mandátem jej na Letné i kolaudujete.



Související články:

Petr Holec: TAK PRAVIL KLAUS