Jaroslav Kubera, předseda senátního ústavněprávního výboru za ODS, je znám jako politik odvážných vizí. Podle Práva nyní přišel s jednou takovou: naši zákonodárci by si zasloužili 275 000 korun měsíčně, aby se přiblížili svým evropským kolegům. Snad bychom měli senátora přiblížit psychiatrické ordinaci.
Kubera si zřejmě spletl stranu. ODS si – aspoň vždy před volbami – říká konzervativně-liberální strana, což mimo jiné znamená, že na rozdíl od levice nevěří, že jakýkoli prosperující stát prosperuje tisknutím peněz. Nebo aspoň ne tolik. Úplně stačí, že je tiskneme na naše europoslance. Argument západoevropských platů ve východoevropském ekonomickém prostoru tradičně patří do odborářského slovníku; jenže odboráři – na rozdíl od politiků - nemají žádnou jinou zodpovědnost. Jednou ročně si dá jejich boss Milan Štěch nohy na stůl, ze žižkovské kanceláře se zadívá na Hradčany a večer v televizi řekne, že jestli se platy nezvýší o osm procent, nepojedou vlaky.
Zákonodárcům platíme měsíčně základ 61 000 korun, bez náhrad. Mimo jiné i proto, aby je nenapadlo chtít čtyřikrát tolik. Zvlášť když průměrný český plat není ani polovina poslaneckého. Nějaký expert ODS přes čísla – třeba Vlastimil Tlustý – by měl Kuberovi vysvětlit, že české HDP na hlavu, tedy zhruba produkce na každého, činí asi třetinu belgického nebo rakouského; po započtení parity kupní síly něco nad jejich polovinu. Dva tisíce eur základu pro lidi, které nechceme pustit do soukromého sektoru, protože pak bychom měli potíže nějaké HDP vůbec najít, je až moc. Nakonec platí to i politicky; partajní rezervovaný postoj ODS k evropské politické integraci znamená i rezervovaný postoj k evropské platové integraci. Nebo jinak: hýčkejme si své národní platy.
