Ve jménu pravdy!

Sedím na zahradě a pukám vzteky. Ne kvůli Jiřímu Paroubkovi, vůči němu jsem imunní. Přemýšlím, jakou mešitu vypálím jako odplatu za jordánské kostely, které kvůli papežovým výrokům vypálili muslimští radikálové. Ne že by to byl snadný úkol: sedím na okraji Prahy a kromě hospody v blízkosti žádný svatostánek není. Navíc nehořím vzornou vírou. Chci prostě jen udělat něco hodně stupidního, co by pak mohli všichni politicky korektně (stupidně) relativizovat.


Jako například to, že islám za nic nemůže. Může - stejně jako křesťanství za křižáky, aniž by byl fanatikem každý věřící. Rozdíl je jen v tom, že západní svět svůj náboženský fanatismus dávno překonal, protože se málem vyvraždil sám. Oficiálně věřícím člověkem proto může klidně být i Miroslav Kalousek. Většině muslimského světa k tomu ještě nějaké století chybí, a protože se zatím bojíme bomb v metru a v letadlech, radši říkáme, že za násilný islámský fundamentalismus můžeme z velké míry sami. Snad proto právě probíhá v teheránském státním muzeu výstava dvou set karikatur zesměšňujících holocaust. Snad proto se v Saudské Arábii vyučuje, že je nutné křesťany převrátit na muslimy, třeba mečem. A snad proto se papež omlouvá za svá slova, byť jako obvykle vytržená z kontextu. Ještě že se Alláhovi zatím vyhýbá Madonna! Představte si, že by musela vyrazit na omluvné turné.
Svět je opravdu podivně relativní místo. Sotva uplynul Ivanu Horníkovi dvouletý disciplinární trest za korupci, už ho chce Jaroslav Starka k sobě do Příbrami. „On nemá žádnou kavárnu, žádný bar, žádnou restauraci,“ vysvětlil v LN své rozhodnutí Starka. „Jen ten fotbal.“ Samozřejmě. Šéf příbramského klubu sice neřekl, co by pro něj Horník dělal, briskní pohled do tabulky ale možná napoví: Příbram je čtvrtá od konce. Což je, jak doufám, i dnes fakt, který se relativizuje dost obtížně.