Samotnýmu se mi tomu nechce věřit, ale tyhle řádky píšu v apartmá Hiltonu v Šanghaji. Zaskočil jsem totiž narychlo v poslanecké delegaci za kolegu, který má nějaký trable s mobilem. Nebo spíš s tím, že mu na něj moc často volal někdo, kdo by mu v demokracii vůbec volat neměl, a někdo to prásknul. Vůbec nelituju, že jsem to vzal! Je to fakt říše budoucnosti, o který se nám, teda vám, vůbec nezdá. Samý mrakodrapy, mercedesy a všechno v čínštině, ne jako u nás! Chvíli jsem měl dokonce problémy s ovládáním běžných pokojových funkcí, všechno je tady totiž automatický, včetně ženské pokojové služby, levandulového rozprašovače nebo cenzurovaného internetu. Neuvěřitelný, jak může i v komunismu všechno perfektně fungovat, když na lidi jednou pustíte tanky stejně jako u nás! Vědět už v osmašedesátém, že lidem stačí lepší hadry a auta, mohl jsme si ušetřit ten trapas se svíčkami na Národní. Jsem tady se Zaorálkem a pár obchodníkama, takže by se zřejmě mělo mluvit o obchodu. Proto doufám, že ten trouba zas neudělá nějaký faux-pas s občanskými právy. Nakonec za ty dva dny jsem si nevšiml, že by v Číně nějaký problém s občanskými právy mohli mít, když žádná nemají. Včera nás svezli rychlovlakem maglev, což je zhruba dvakrát tak rychlé pendolino, které vás ale skutečně doveze tam, kam jedete. Klidně řeknu, že kdybych měl u nás zadarmo takovýhle vlak, vzdám se občas poslanecké letenky. Je to rychlejší a nikdo s vámi netřese ve vzduchu. Zítra máme v plánu poznávací programy Hongkongu a Macaa, to se těším obzvlášť. Britské a portugalské dědictví se nezapře, nikde není sex tak levný a skvělý jako v bývalých koloniích. Možná dokonce vypustím výlet k Velké čínské zdi, na to se klidně můžu podívat na fotkách. Víc zakrátko.
Samotnýmu se mi tomu nechce věřit, ale tyhle řádky píšu v apartmá Hiltonu v Šanghaji. Zaskočil jsem totiž narychlo v poslanecké delegaci za kolegu, který má nějaký trable s mobilem. Nebo spíš s tím, že mu na něj moc často volal někdo, kdo by mu v demokracii vůbec volat neměl, a někdo to prásknul. Vůbec nelituju, že jsem to vzal! Je to fakt říše budoucnosti, o který se nám, teda vám, vůbec nezdá. Samý mrakodrapy, mercedesy a všechno v čínštině, ne jako u nás! Chvíli jsem měl dokonce problémy s ovládáním běžných pokojových funkcí, všechno je tady totiž automatický, včetně ženské pokojové služby, levandulového rozprašovače nebo cenzurovaného internetu. Neuvěřitelný, jak může i v komunismu všechno perfektně fungovat, když na lidi jednou pustíte tanky stejně jako u nás! Vědět už v osmašedesátém, že lidem stačí lepší hadry a auta, mohl jsme si ušetřit ten trapas se svíčkami na Národní.
Jsem tady se Zaorálkem a pár obchodníkama, takže by se zřejmě mělo mluvit o obchodu. Proto doufám, že ten trouba zas neudělá nějaký faux-pas s občanskými právy. Nakonec za ty dva dny jsem si nevšiml, že by v Číně nějaký problém s občanskými právy mohli mít, když žádná nemají. Včera nás svezli rychlovlakem maglev, což je zhruba dvakrát tak rychlé pendolino, které vás ale skutečně doveze tam, kam jedete. Klidně řeknu, že kdybych měl u nás zadarmo takovýhle vlak, vzdám se občas poslanecké letenky. Je to rychlejší a nikdo s vámi netřese ve vzduchu. Zítra máme v plánu poznávací programy Hongkongu a Macaa, to se těším obzvlášť. Britské a portugalské dědictví se nezapře, nikde není sex tak levný a skvělý jako v bývalých koloniích. Možná dokonce vypustím výlet k Velké čínské zdi, na to se klidně můžu podívat na fotkách.
Víc zakrátko.
