Rok kocoviny

Prý začal rok změny, tedy aspoň podle novin. Upřímně - nevšiml jsem si. Jako každý rok jsem i letos na Nový rok běžně (standardně) vstal, podíval se do zrcadla a znovu pochopil, jak Darwin kdysi přišel na to, že se člověk vyvinul z opice (a taky proč jeho teorii dodnes tolik lidí odmítá). Haha. Jaká změna? Redaktoři našich deníků to zřejmě přepískli se silvestrovskými oslavami, takže od letošních parlamentních voleb naivně očekávají zásadní změnu. Spíš než změna se ale tomu, co nás po volbách skutečně čeká, obvyklá říká kocovina. Ponožku si přetahujete přes hlavu a žaludek se vám houpe v krku, přesto jdete dál.


Mnozí mě podezírají z pesimismu - a právem. Pesimisté a cynikové totiž mívají pravdu. A zvlášť v politice, výkladní skříni špatných charakterů. I proto nevěřím na politickou změnu. Nakonec všechny možné povolební scénáře už jsme si prožili, tak jaká změna? Velká koalice ODS s ČSSD je téměř to samé jako opoziční smlouva, jejíž zemanovsko-klausovská realpolitik vrátila popularitu komunistům, s nimiž si teď (kromě Jiřího Paroubka) nikdo neví rady. Menšinovou vládu ČSSD s podporou komunistů, KDU-ČSL a US prožíváme právě teď, takže se nic nezmění, jestli ten samý svinčík bude pokračovat pouze s podporou komunistů a KDU-ČSL. I bez Němcovy US, jíž snad už nebude volit ani Svatopluk Karásek, stejná ranní chuť v ústech. Protože něco v očích bratra Miroslava Kalouska mi napovídá, že si i v tomto případě promluví se svým soukromým Bohem, který mu znovu řekne, že nás musí před komunisty zachránit i tentokrát, tudíž nechybět v žádné vládě. Amen. Pocit v ústech: fuj, fuj. A velmi nepravděpodobný případ vítězství ODS a takového úspěchu KDU-ČSL, který těmto dvěma stranám zaručí parlamentní většinu? I to už jsme si všichni v podstatě prožili s koalicí ODS, KDU-ČSL a ODA - jen s tím rozdílem, že na svého soukromého Boha se tehdy obracel bratr Josef Lux. Jaký jsme tehdy měli pocit v ústech, si všichni pamatujeme: zoufale jsme hledali zubní pastu. A to byl Josef Lux v podstatě svatý vedle Miroslava Kalouska.
Takže jaká změna? Přece snad jedna pozitivní, abych nebyl úplným pesimistou. Jestli se v zimě zase nezblázní Monika Pajerová či někdo jiný s ideou občanské nepolitické politiky (senátor Martin Mejstřík, jenž už přivykl na neobčanský plat a výhody, dá snad letos pokoj), čeká nás hezký volební rok bez záludných změn.