Středa, 9. 11. 2005

Jaká úleva, když nemusíte aspoň pár dnů bojovat s televizními průzkumy volebních preferencí!!! Člověk se může ráno v klidu – víte co, aniž by musel donekonečna předstírat, že vyhraje volby. Může se konečně chvíli věnovat skutečné politické práci, tvorbě zákonů. Málem bych vlastně už zapomněl, že mě za to lidi pořád celkem slušně platí, haha…. Pamatujete si ještě na můj návrh zákona, který třem mladistvým zakazuje sedět na lavičce déle než patnáct minut? Možná se vám to zdá jako hovadina, ale taková už politika bývá. Nejlepší nápady lidé nikdy nedocení hned…. Ale jsou třeba! A jak mi řekl předseda partaje, mohl by to klidně být i náš volební trhák. Nikdo totiž s něčím podobným zřejmě nevyrukuje. Trochu jsem na tom proto zapracoval. S JJ jsme hodili na papír hrubý návrh a já s ním ve sněmovně obešel pár kolegů, jak jsme si zvykli říkat, napříč politickým spektrem. V praxi to obvykle pro jakýkoli zákon znamená, že ho celý napříč rozeserete, takže z něj nezbyde ani původní dobrý nápad, tedy jestli lze v politice o něčem podobném mluvit. Navrhovateli ten proces zcela určitě přivodí několikadenní kocovinu. Samozřejmě jsem se něčemu podobnému nevyhnul při své sondáži ani já - včetně kocoviny. Když jsem se probral a pokusil se do návrhu zapracovat všechny připomínky napříč politickým spektrem, vypadal asi takhle: žádná osoba mladší 75 let nesmí sedět na veřejné lavičce déle než pět minut, pokud si k ní přisedne jiná osoba mladší 75 let. Hrozí tak vážné znečištění veřejného prostoru nejen vajgly, sirkami a plivanci, nýbrž i obecně špatnými úmysly. Upřímně řečeno to vůbec nezní špatně a zákon by určitě jednohlasně prošel, v téhle podobě je ale zřejmě spíš než předvolebním až povolebním trumfem. Budu se tedy muset do voleb držet své vlastní liberálnější verze a pro tu ostřejší hlasovat až po volbách. Už aby to bylo. Nejistota dalších roků mě trochu děsí.

Jaká úleva, když nemusíte aspoň pár dnů bojovat s televizními průzkumy volebních preferencí!!! Člověk se může ráno v klidu – víte co, aniž by musel donekonečna předstírat, že vyhraje volby. Může se konečně chvíli věnovat skutečné politické práci, tvorbě zákonů. Málem bych vlastně už zapomněl, že mě za to lidi pořád celkem slušně platí, haha….
Pamatujete si ještě na můj návrh zákona, který třem mladistvým zakazuje sedět na lavičce déle než patnáct minut? Možná se vám to zdá jako hovadina, ale taková už politika bývá. Nejlepší nápady lidé nikdy nedocení hned…. Ale jsou třeba! A jak mi řekl předseda partaje, mohl by to klidně být i náš volební trhák. Nikdo totiž s něčím podobným zřejmě nevyrukuje. Trochu jsem na tom proto zapracoval. S JJ jsme hodili na papír hrubý návrh a já s ním ve sněmovně obešel pár kolegů, jak jsme si zvykli říkat, napříč politickým spektrem. V praxi to obvykle pro jakýkoli zákon znamená, že ho celý napříč rozeserete, takže z něj nezbyde ani původní dobrý nápad, tedy jestli lze v politice o něčem podobném mluvit. Navrhovateli ten proces zcela určitě přivodí několikadenní kocovinu.
Samozřejmě jsem se něčemu podobnému nevyhnul při své sondáži ani já - včetně kocoviny. Když jsem se probral a pokusil se do návrhu zapracovat všechny připomínky napříč politickým spektrem, vypadal asi takhle: žádná osoba mladší 75 let nesmí sedět na veřejné lavičce déle než pět minut, pokud si k ní přisedne jiná osoba mladší 75 let. Hrozí tak vážné znečištění veřejného prostoru nejen vajgly, sirkami a plivanci, nýbrž i obecně špatnými úmysly. Upřímně řečeno to vůbec nezní špatně a zákon by určitě jednohlasně prošel, v téhle podobě je ale zřejmě spíš než předvolebním až povolebním trumfem. Budu se tedy muset do voleb držet své vlastní liberálnější verze a pro tu ostřejší hlasovat až po volbách. Už aby to bylo. Nejistota dalších roků mě trochu děsí.