Ne že bych měl něco proti sportu. Naopak. Sledovat v televizi hokejový přebor žen, kdy jedna z nich dostane u mantinelu krosček, je vždycky lepší forma emancipace než vztáhnout na manželku ruku sám jako zlí muži v televizní reklamě o domácím násilí. Navíc nyní existuje zas o jeden dobrý důvod víc, proč ve sportovním zpravodajství přetrpět počáteční záběry z tuzemské fotbalové ligy, ...
kde simulující milionáři netrefí bránu ani ze dvou metrů: zprávy o anabolickém steroidu THG, nové droze nazobaných nadlidí, kteří se stále odvažující říkat si sportovci.
THG vyvinula - prý ve spolupráci se známými sportovci jako Marion Jonesová, (ano i náš čestný) Ivan Lendl či Jim Courier – americká laboratoř Balco. Skvělý počin. Spousta vrcholových sportovců, které by měl někdo eskortovat na detoxikační jednotku, aby si odvykli podvádět nejen své tělo, ale hlavně nás platící diváky, ho ihned začala zneužívat, protože antidopingové organizace dlouho nevěděly, jak jeho přítomnost v organizmu zjistit. Nyní losangeleská laboratoř tuto metodu objevila a Světová antidopingová agentura WADA vyzvala Mezinárodní olympijský výbor a národní sportovní federace, aby přezkoumaly starší vzorky sportovců. Ejhle. V síti uvízl například mistr Evropy v běhu na 100 metrů, Brit Dwain Chambers, v USA čtyři anonymní jména. A to jsme teprve na začátku.
Nic jiného se ani nedalo čekat. V současném vrcholovém sportu si my diváci můžeme být jisti snad jen tím, že někdo z vítězů bude zakrátko kvůli dopingu a s další stupidní výmluvou (byl jsem na diskotéce a někdo mi to svinstvo musel namíchat do koly, je jedna z těch lepších) vracet medaili. Umístění v cíli a stupně vítězů už nehrají žádnou roli. Rozhoduje se v laboratořích a na WC, kam my (naštěstí) nevidíme a kde vrcholoví sportovci odevzdávají své vzorky moči. Spousta z nich jsou oficiálně astmatici nebo trpí nespavostí, aby jim doktoři mohli předepsat povzbuzující prostředky. A vzorky jejich moče, jak jsem se dočetl, se kvůli zpětnému testování uchovávají až deset let. Což je - i mezi námi sportovními fandy zvyklými na ženské krosčeky – pěkná prasárna.
To ale není na tom všem nejhorší. Tím je, že zatímco většina z přistižených sportovců jsou milionáři, výzkum a provádění antidopingových kontrol platíme my, podvedení ne-milionáři. Antidopingové laboratoře stejně jako národní olympijské výbory totiž (kromě pokut) financují příslušná ministerstva (u nás třeba školství), jež ze svých daní financujeme my. Takže nyní zaplatíme i nové přístroje na testování THG, aby další hrdinové mohli odevzdat další medaile – nyní i za THG. Bezva. Už chápete, proč poslední dobou přetrpím i tuzemskou ligu, kde se spíš jen fauluje a uplácí? Doufám, že se někdo z těch podvodníků na tartanu před televizními kamerami konečně rozsype.
