Jedna aktuální drogová historka. Paní Zelenková má patnáctiletého syna, který se chystal na školní zájezd do Anglie. Když syna s vypětím všech sil vypravila, úlevně si oddychla a večer spokojeně usnula. V půl druhé v noci zvoní telefon. "Paní Zelenková, tady učitelka vašeho syna. Mám pro vás velmi vážnou zprávu..." O paní Zelenkovou se pokoušel infarkt. Téhle věty...
Jedna aktuální drogová historka. Paní Zelenková má patnáctiletého syna, který se chystal na školní zájezd do Anglie. Když syna s vypětím všech sil vypravila, úlevně si oddychla a večer spokojeně usnula.
V půl druhé v noci zvoní telefon. „Paní Zelenková, tady učitelka vašeho syna. Mám pro vás velmi vážnou zprávu...“ O paní Zelenkovou se pokoušel infarkt. Téhle věty se děsí všichni rodiče. „U vašeho syna byla zjištěna marihuana.“ Tep i tlak paní Zelenkové se zmírnily. Učitelka o mnoho víc neřekla, jen to, že se problém bude ještě řešit a kdyby syn udělal ještě jeden průšvih, byl by odeslán okamžitě na své náklady domů.
Paní Zelenková už tu noc neusnula. Ty drogy zajistila paní učitelka, anebo policie na hranicích při vstupu do Británie? Představa psa, který čichá u synova batohu a nachází balíček jointů, načež nekompromisní britští celníci syna odvádějí do cely, jí opět přivodil menší infarkt. Pak si ale uvědomila, že v půl druhé v noci byl autobus ještě v Německu, takže odhalitelem nebyl zlý britský celník, ale zlá česká učitelka. Když tu marihuanu učitelka ale našla, vyhodila ji, anebo si ji schovala jako předmět doličný? Jenže to by pak učitelku mohli odhalit britští celní psi a zatknout ji za pašování drog. Anebo to učitelka riskne, drogy převeze do Anglie, pak zpátky do Česka a doma si taky zapálí? Anebo – nedejbože – ty jointy prodá?! Kdyby měl syn jenom pět jonitů, každý po dvou stovkách, to by si k chudému platu české učitelky přivydělala tisíc korun...
A kde vlastně tu marihuanu sebral? V paní Zelenkové hrklo a hned se šla podívat do svého šuplíku, kde na dně ležely tři jointy. (Dostala je od své přítelkyně k nedávným čtyřicetinám v balíčku nazvaném: Nikdy není pozdě na to, začít nový život...). Jestli je ten pitomec vzal, říkala si paní Zelenková, a učitelka se ho pak zeptala, odkud to má, a on jí odpoví: „Sebral jsem to mámě ze šuplíku...“, tak to je tedy průser a ostuda jak mraky. MATKA ZÁSOBOVALA SYNA MARIHUANOU, dočte se o sobě o pár dnů později v Blesku...
Druhý den. Syn už dorazil do Anglie, paní Zelenková volá do rodiny, kde syn bydlí, aby zjistila detaily. „No, víš, mně se udělalo v autobuse strašně špatně, já se pozvracel, a bylo mi tak blbě, že jsem učitelce po pravdě řek, že jsme si dali před cestou jedno malý cigáro...“ V patnácti se prostě dělá v autobuse špatně každému druhému. Navíc když si dotyčný vezme před cestou kynedril a ten zatluče marihuanou, to se pak bleje ostošest.
Nevím, jaké bude mít událost dozvuky, protože v tuhle chvíli je kluk ještě v Anglii. Asi dostane dvojku z chování. Ale když mi tenhle příběh paní Zelenková vyprávěla, vzpomněl jsem si, jak jsem se v šestnácti prvně a opravdu hodně opil na školní týdenní bramborové brigádě. Samozřejmě jsem se pozvracel (i druhý den v autobuse, kterým jsme jeli domů) a jedině díky osvícenosti naší soudružky třídní učitelky, která si pozvala do školy rodiče, ale dál to nerozmazávala, jsem unikl dvojce z chování. Tak věřím, že tahle paní učitelka se zachová stejně jako kdysi soudružka učitelka. Nejde totiž o žádnou „drogovou“ záležitost, ale prostě o to, že v patnácti chce být každý úžasný hrdina, jenže ještě neví, jak na to.
halada@reflex.cz
