Woodsův suchý rok

Woodsův suchý rok

Woodsův suchý rok

Zatím čtrnáctkrát vyhrál Tiger Woods turnaj kategorie major a ve všech případech to bylo tak, že vedl a vítězství už nepustil. Teď to ale nevyšlo. Golfový pánbůh jako by si s Woodsem zalaškoval.

Zatím čtrnáctkrát vyhrál Tiger Woods turnaj kategorie major a ve všech případech to bylo tak, že vedl a vítězství už nepustil. Teď  to ale nevyšlo.
Woods byl na čele PGA Championship hned po prvním dnu, měl dokonce v jednu chvíli náskok čtyř ran, ale poslední den netriumfoval. I když měl opět své tradiční červené tričko...
Letošní rok byl rokem velkého návratu Woodse po zranění. Měl být i rokem velkého útoku na 18 major titulů Jacka Nicklause. Golfový pánbůh jako by si ale s Woodsem zalaškoval. Nadělil mu dost triumfů – zatím vyhrál pět turnajů –, ale radost z major titulu mu upřel. Jiný golfista by nad pěti triumfy za rok skákal radostí. Woods ale může oprávněně cítit zklamání.


Přitom letos rozhodně nehraje špatně. Výrazně se mu nedařilo jen na britském Open, kde neprošel cutem, ale jinak skončil z patnácti letošních turnajů třináctkrát v TOP 10! Pětkrát triumfoval, dvakrát byl druhý; na Master v Augustě i na US Open byl dělený šestý. Snad mu chybí ten kousek štěstí, který měl v některých minulých sezónách, při předchozích majorech. Projevilo se to třeba i při patování v posledním kole PGA Championship, kdy jeho míček často lízal hranu jamky.
Naopak vítěz turnaje, Jihokorejec Y. E. Yang, tohle štěstí měl. Mám na mysli především jeho čtrnáctou jamku v posledním kole, kdy zahrál eagle – čipnul přímo do jamky. Získal nad Woodsem náskok jedné rány, který dokázal udržet až do konce kola. Přitom takové rány, jako předvedl Yang, jsme byli zvyklí vídat právě u Woodse.
Nicméně tenhle „dar“ od golfových bohů by Yangovi sám o sobě nestačil k vítězství. On si ho skutečně zasloužil a vybojoval sám. Podařilo se mu vyhrát i přes to, že šel v posledním flajtu s Woodsem, což je obrovská psychická zátěž. Podařilo se mu Woodse porazit i přes tu dosud nepřerušenou šňůru čtrnácti „vedení–vítězství“, kterou Woods měl.
Yang prokázal skutečně neviděnou míru psychické vyrovnanosti. Z jeho tváře bylo těžké vyčíst nějaké záchvěvy vnitřních stavů, jako by na něj situace nedoléhala. Pokud se o asijské povaze říká, že je houževnatá, trpělivá, odolná, tak Yang ji tu předvedl v míře vrchovaté. A přitom začal s golfem až v 19 (!) letech. Nyní, ve svých sedmatřiceti, se nenechal mladším a mnohem slavnějším soupeřem, kterému navíc všichni okolo fandili, převálcovat. Výkon hodný opravdového vítěze.
Aniž bychom ale snižovali Yangův výkon, bylo vidět, že Woods bojoval i sám se sebou. Jeho hra byla na vysoké úrovni, ale trochu jí chyběla jiskra i těch pár famózních ran, jaké čas od času Woods předvede a díky kterým vítězí. V závěru čtvrtého kola, kdy už musel riskovat, se o ně snažil, hrál vabank. Jenže mu to nevyšlo. Jindy právě s touhle odvážnou a sebevědomou hrou vítězil. Teď vyšel naprázdno.
Mění se něco, znamená to, že Woods hraje jinak? Ale kdepak. Například historická statistika říká, že Woods měl od roku 1997, kdy vyhrál svůj první major (Masters), hned tři hubené roky bez major titulu. Nejprve to bylo v roce 1998 a pak dokonce v dvouletém období 2003–2004. Rok bez majoru – takovou situaci už Tiger zažil. A znovu připomínám letošních pět turnajových triumfů. V roce 1998 a pak opět v roce 2004 dosáhl Woods pouhého jediného triumfu na okruhu PGA. Rok 2009 nebude rozhodně nejhubenějším. Ostatně Woods stále vede jak bodový žebříček hráčů, tak peněžní žebříček, oba s velkým náskokem.
Golf je hra neustálých výkyvů, jednou hrajete skvěle a jindy se propadáte. S tím bojuje každý golfista, průměrný rekreant i ten nejlepší. Vychází to ze hry samotné, která je kombinací nesčetného množství faktorů – hřiště, počasí, dlouhodobé herní úrovně hráče, jeho fyzického stavu, momentální psychické situace, své vykoná i náhoda a štěstí… Z hlediska pravděpodobnosti je prostě nemožné vyhrávat pořád. I když je Woods lepší než všichni jeho soupeři, a je to vidět především v dlouhodobých statistikách, i on má právo na slabší chvilky. Kdyby tomu tak nebylo, nebyl by to člověk, ale robot.
Je nabíledni, že Woods svůj boj o překonání Nicklausova rekordu nevzdá. I když ví, že čím více se bude té magické osmnáctce blížit, tím těžší to asi bude. Ale jestliže letos vyšel naprázdno, je o to víc možné, že příští rok by mohl být úspěšný.


ZELENÝ BAULL č. 223
ANDREJ HALADA, www.navzduchu.cz



Vyjádřete svůj názor a hlasujte v rubrice ČESKÁ HŘIŠTĚ! U každého areálu máte možnost přidělit mu jednu až pět hvězdiček. V nabídce jsou zastoupena všechna česká hřiště. Zjistíte také, jak se hřiště líbí ostatním hráčům.

Zelený Baull

Česká hřiątě

Fotogalerie hřią»