Zelený Baull 197 / Škodí hřiště přírodě? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Zelený Baull 197 / Škodí hřiště přírodě?

Andrej Halada17. února 2009 • 05:37
Zelený Baull 197 / Škodí hřiště přírodě?

Co dnes není ekologické, je špatné. Být „šetrný k přírodě“ je nutností, i když mám pocit, že víc se toho odehrává na píárovém papíře než ve skutečnosti...

reklama

. Ačkoli se zelenými myšlenkami ohání ve svých stavebních plánech každý, v realitě to je jinak: kde dříve byla příroda, stojí dnes stavba. Dům možná ekologický a k přírodě ohleduplný, ale stojí na místě, kde dříve byl kus krajiny.


Je golfové hřiště ekologickým projektem? Jak se to vezme. Viděno brýlemi ortodoxních ochránců přírody je golfové hřiště zásahem do krajiny. Městský park v přírodě, „umělá“ krajina. Viděno střízlivějším pohledem patří golfové hřiště ke stavbám k přírodě vcelku ohleduplným – na rozdíl od velkoskladu je například jeho revitalizace snadným úkonem.
Česká hřiště lze z hlediska pohledu ekologického rozdělit do několika skupin. V té první jsou hřiště, která krajinu změnila k lepšímu. Ve druhé ta, která nemění krajinu, ale přispívají k přírodní rozmanitosti lokality. Třetí skupinou jsou hřiště, která krajinu sice promění ve sportovní park, ale nepoškodí charakter místa. Ve čtvrté skupině jsou hřiště, která charakter místa už výrazněji proměňují – a v některém směru ne k dobru věci. A konečně pátou skupinou jsou ekologicky sporné areály.
Do první kategorie pozitivních proměn patří možná více hřišť, než byste čekali. Například Kunětická Hora, hřiště na místě bývalého popílkoviště. Dále Sokolov, hřiště v místě bývalého dolu. Také Most, původně výsypka. Hostivař, pražská devítka na zdevastovaném sídlištním místě. Hodkovičky, pražský záplavový prostor s bývalou betonárkou u Vltavy. Stará Boleslav, navážka po vytěžené pískovně. Dýšina, dříve těžební místo. Terasy Ústí nad Labem, opět důlní prostor. Stejně jako severočeská Barbora. Bude sem patřit i osmnáctka Černý Most v Praze, vzniká na poli v bezprostřední blízkosti dálnice. Většinou jde o městské areály, případně o hřiště na místě průmyslové výroby. Takové golfové projekty jsou přínosem, mění poškozenou krajinu nepřírodního charakteru v pestrou enklávu zeleně i vody.



Druhá skupina: hřiště, která přispívají k rozmanitosti. Sem bych zařadil areály, které vznikly na bývalých polích, fádních místech, a hřiště tuto fádnost rozbíjejí a zpestřují. Kupříkladu Mstětice. Kdysi pole, teď travnatá, pestřejší plocha. Mladá Boleslav – tady by možná stály další řady satelitních domků, teď je tu hřiště. Patří sem třeba i Mariánské Lázně, kdysi polní hřiště, dnes lesoparkové místo.
Do třetí skupiny („promění, ale nepoškodí“) lze zařadit velkou část českých hřišť. Přírodu neovlivňují negativně, ale ani ji nijak nezhodnocují. Do krajiny zapadají vcelku přirozeně, neruší ji svou přítomností, ale je patrné, že tu probíhá zvýšený civilizační pohyb. Příroda na tomto místě byla hezká už před stavbou hřiště, a je v zásadě pěkná i po jeho vzniku. Ano, ekolog by už mohl vznést jisté námitky (hřiště svými bankry, odpališti, sekanými fervejemi vneslo do krajiny určitou umělost), ale spíše by to byly jen poznámky na okraj než podstatné věci. Namátkou některá hřiště tohoto typu: Čertovo Břemeno, Ještěd-Rozstání, Grabštejn, Janov, Háje, Malevil, Kořenec, Poděbrady, Svobodné Hamry, Nová Bystřice … Všimněte si, že se většinou jedná o domácká, menší hřiště. To je důležitý faktor: velikost areálu a jeho typ.

I tím se třetí skupina liší od čtvrté. Hřiště z této kategorie už krajinu proměňují viditelně, jejich stavba zasahuje do místních přírodních poměrů. Neznamená to automaticky, že negativně. Ale krajina už není tím, co bývala. Kupříkladu se tu více přesunovala přírodní hmota, vznikly větší stavby a asfaltová parkoviště, na hřišti jsou i dlážděné či asfaltové cesty. Do této kategorie patří některé golfové resorty: Karlštejn i Cihelny, Ypsilonka i Kaskáda, Mnich, Nová Amerika i Casa Serena. Kupříkladu Mnich je nádherné hřiště, zdejší nevyužívané louky jsou citlivě přizpůsobené potřebám golfu, ale do ryze přírodní krajiny vneslo hřiště i nepřirozené plochy velkých bílých bankrů. To samé platí o Ypsilonce: ekologicky šetrný projekt, ale původní stav, kdy tu rostla jen tráva, rozhodně nebyl méně ekologicky šetrný. Téměř na hraně je resort Konopiště: nejenže se tu mohutně pracovalo s přesuny zeminy, hřiště působí ve zdejším kraji s poli a lesy hodně výrazně. Areál zabírá velkou plochu, zároveň se chystá i stavba rodinných domů. Na druhou stranu, i tady vznikne za pár desítek let lesopark.
Na hraně mezi třetí a čtvrtou skupinou jsou také hřiště, která vznikla v již existujících parcích, především zámeckých. Štiřín, Kravaře, Šilheřovice, Hrádek u Nechanic … Tady ale více než o vztah „golf-příroda“ jde o otázku provozu, protože golfová hra omezuje pohyb ostatních návštěvníků parku. Lze tu ale argumentovat určitě tím, že právě golfový provoz pomáhá park udržovat, kultivuje ho.



A je tu poslední skupina, ekologicky sporné areály. Prošel jsem si pečlivě seznam všech českých hřišť (viz ČESKÁ HŘIŠTĚ, Reflex online) a nemám pocit, že by nějaké bylo výrazně neekologické, škodilo krajině. Jsou hřiště, která mají některá sporná řešení. Problematicky umístěné jednotlivé jamky, nevkusné a rušivé club housy. Někde také hřiště zabralo prostor, který v minulosti využívali další návštěvníci přírody (pěší, cyklisté, rybáři) a ti tam nyní mají omezený přístup. Ale jako celek tu není žádné hřiště, které by bylo kvůli svému vztahu s přírodou „na zavření“.
Z chystaných projektů je tu zatím snad jediný, který má vysoký konfliktní potenciál: klánovické hřiště na okraji Prahy (viz KÁCET SE NEBUDE, Reflex č. 10/2007). Tady jde o kácení stromů, o umístění areálu do lesního prostředí. A potíže přináší i vyhrocenost názorů dvou proti sobě stojících skupin místních obyvatel.
Poznámka nakonec: stavba golfového hřiště je komerční záležitost, investor chce vydělat, ale pokud jde o hřiště z první skupiny, právě tyto projekty by mohly být podporovány i ze státních peněz. Hokejová hala či fotbalový areál dostávají dotace – proč by městský golfový park neměl?


Vyjádřete svůj názor a hlasujte v rubrice ČESKÁ HŘIŠTĚ! U každého areálu máte možnost přidělit mu jednu až pět hvězdiček. V nabídce jsou zastoupena všechna česká hřiště. Zjistíte také, jak se hřiště líbí ostatním hráčům.

Zelený Baull

Česká hřiątě

Fotogalerie hřią»

Andrej Halada


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama