Beřovice patřily od začátku mezi nejlepší česká devítijamková hřiště. Vlastně: byly asi nejlepší devítkou co do sportovní úrovně. Jediným konkurentem jim v tomto směru byl Terezín, rovněž velice solidní „půlareál“. Ostatní byla de facto rekreační hřiště pro každého, bez toho, aby se na nich mohly konat ty nejvyšší domácí soutěže.
Beřovice patřily od začátku mezi nejlepší česká devítijamková hřiště. Vlastně: byly asi nejlepší devítkou co do sportovní úrovně. Jediným konkurentem jim v tomto směru byl Terezín, rovněž velice solidní „půlareál“. Ostatní byla de facto rekreační hřiště pro každého, bez toho, aby se na nich mohly konat ty nejvyšší domácí soutěže.
V Beřovicích teď otevřeli druhou devítku a ukazuje se, jak moc se vyplatí při stavbě té první myslet na budoucnost. Mnohá česká devítijamková hřiště se už rozšiřují či budou rozšiřovat na osmnáct jamek – jenže není osmnáctka jako osmnáctka. Skutečně plnohodnotné hřiště dělá design, koncepce, nikoli počet jamek.
V Beřovicích na počátku postavili výbornou devítku, designovanou zahraničním architektem H.G. Erhardtem. Něco to určitě stálo, jenže když měl teď Erhardt dalšími jamkami hřiště dokončit, jen logicky navázal tam, kde před čtyřmi lety skončil. A vznikla tak plnohodnotná, vydařená osmnáctka s vysokými ambicemi. Podobný postup mimochodem zvolili i v moravské Ropici (rovněž Erhardtův design) a taky se to vyplatilo.
Nová beřovická devítka leží na svahu proti té staré; původně rovná a do údolí se svažující krajina tu byla opět vytvarována do nejrůznějších boulí, kopců, vršků, vyvýšenin. Je to mírně linksovitý charakter, hřiště je jen s menší výsadbou nových stromů. To nejhezčí jsou zde výhledy do dáli: ať už na České středohoří anebo směrem k Řípu. Ten ostatně svým oblým charakterem hezky zapadá do golfových oblin tohoto hřiště.
Na hřišti je vidět, že investice byla ještě vyšší než v případě první devítky. S buldozerem se pracovalo více, je tu i hodně vodních ploch včetně jednoho efektního vodopádu. Design se vyvaroval některých nepříjemností z první devítky: například tu není žádný delší přechod mezi jamkami (nepočítáme-li cestu od osmnáctky ke klubovně). Také šplhání jako při přechodu z pětky na šestku tu naštěstí chybí.
Herně mi připadala nová devítka o trochu lehčí než ta stará. Jestliže na staré je tříparová dvojka s dlouhou ránou přes vodu, pak na nové je třípar opět přes vodu, ale na poloostrovní grýn, navíc se hraje z kopce dolů; jamka je díky tomu přehlednější. Jestliže devítka je pětipar s takticky komplikovanou a těžkou třetí ranou do grýnu, tak oba pětipary na nové devítce podobný horor postrádají.
Jistě, není to lehkých devět jamek, ze žlutých 2 854 metrů a z bílých přes 3 kilometry, ale vzhledem k velkému prostoru se tu dá hrát relativně klidně. Potíže ovšem představují bankry: jsou umístěny na přesných dopadových místech, především ve dvou zdejších doglezích spolehlivě chytají drajvy.
Esteticky se mi líbily především oba třípary. Jamka číslo 12 je až na samotném vršku hřiště, od jejího grýnu je krásně vidět do dálky. Třípar má krásně sevřený prostor, byť je na vídrholci, kde to asi bude fučet. Vítr bude z téhle jamky dělat zajímavou záležitost. A druhý, již zmíněný třípar s vodou: jamka č. 16 je asi vůbec nejhezčí jamkou celého areálu. Hodně vody, ale nádherný pocit, když vidíte celou jamku pod sebou.
Velice pěkné zakončení má i dlouhý čtyřpar č. 14 (356 ze žlutých, 378 z bílých), který jde do kopce a často se bude hrát proti větru (vane tu západní). Jeho grýn je obklopen kopečky tak dokonale, že vůbec nevnímáte, že jsou okolo ještě jiné jamky.
Drtivé většině hráčů se prý nová devítka líbí víc než ta stará. Těžko říct, zda to není dáno jen tím, že ta stará je stará, okoukaná, ohraná …
Ale i mně se tu hra zdála příjemnější, prostředí zajímavější. Při hvězdičkování bych té staré dal čtyři, té nové čtyři a půl.
Celkově pak Beřovicím k absolutoriu pěti hvězdiček chybí prakticky jen lepší zázemí, větší klubovna. A faktem je, že z hlediska estetického to přece jen není Ypsilonka.
Ale svůj půvab to hřiště rozhodně má, je to zajímavě modelovaný prostor v neobvyklé krajině, která připomene obrazy Kamila Lhotáka.
Beřovice tedy už patří mezi velmi kvalitní osmnácti či vícejamkové areály v prstenci obklopujícím Prahu. I když nejsou tak reprezentativní jako třeba Karlštejn či Konopiště, jsou o něco blíž, cesta sem trvá méně času. Brzy se otevře další osmnáctka Albatross u Rudné, resp. Vysokého Újezda, další hřiště roste na Černém Mostě, otevře se i Zbraslav a privátní areál u Berouna, chystá se Vinoř …
Jen si v téhle souvislosti často kladu otázku, kolik běžných fýčkových hráčů bude na tahle poměrně drahá hřiště chodit. Mají tolik peněz, aby tu mohli hrát dvakrát, třikrát do měsíce? I Beřovice už dnes stojí ve všední den přes tisícovku, o víkendu ještě víc. Ano, golf se v Česku zkvalitňuje, jde kupředu. Ale taky zdražuje.
Vyjádřete svůj názor a hlasujte v rubrice ČESKÁ HŘIŠTĚ! U každého areálu máte možnost přidělit mu jednu až pět hvězdiček. V nabídce jsou zastoupena všechna česká hřiště. Zjistíte také, jak se hřiště líbí ostatním hráčům.
