O dani z velkých a rychlých aut

Nejde přitom jen o terénní vozy, ale o zbytečnou plýtvavost autodopravy vůbec. Prakticky ve všech zemích vyspělého světa platí omezení rychlosti na zhruba 120 – 130 kilometrů v hodině. Přesto se vyrábějí zcela předimenzované vozy s maximální rychlostí 180 a více kilometrů v hodině. Jsou náročné jak na spotřebu paliva, tak na materiály. Zároveň se vyrábějí čím dál větší automobily, ačkoli vůz o délce zhruba 4,5 metru (délka Škody Octavia) postačuje i pro čtyřčlennou rodinu. Každý pětimetrový vůz je pochopitelně opět nákladnější co do spotřeby materiálu, i on opět potřebuje tzv. silný motor, který opět zvyšuje spotřebu, zatěžuje životní prostředí atd.
Rozumní a ekologicky myslící lidé mohou nad touto podivností vlastně jen kroutit hlavou. A myslím, že většina rozumných a ekologicky myslících lidí by se nepostavila proti tzv. ekologické automobilové dani, která by všechny vozy s obsahem větším než např. 1,8 litru zdanila. A zrovna tak by zdanila všechny osobní vozy delší než např. 4,5 metru.
Řekl bych, že tohle je ideální prostor například pro Stranu zelených. Je jasné, že by si prosazováním takových zákonů proti sobě poštvala minimálně polovinu české společnosti. Ale zelení nikdy nebudou masovou stranou, jde jim o těch zhruba 5 – 15 procent příznivců. A ti by určitě s podobným zákonem souhlasili, vítali by ho.
Nebudu si tu hrát na pokrytce a nebudu tvrdit, že bych se bránil tomu koupit si silné auto delší než 4,5 metru. Proč ne, kdybych na něj měl? Ale na druhou stranu vím, že kdybych si měl vybírat mezi středním a velkým autem, a to druhé by mě stálo mnohem víc na dani, tak bych třeba své chutě potlačil a vybral si to slabší a menší. Jednoduše: ekonomickými pákami k větší ekologičnosti.