Zelený Baull 153 / Borci a borečci | Reflex.cz
reklama
nahoru

Zelený Baull 153 / Borci a borečci

Andrej Halada8. dubna 2008 • 09:26
Zelený Baull 153 / Borci a borečci

Nedávno jsem se v jednom Baullovi otřel o jistou sociální skupinu golfistů, o hráče 50+. Nemyslím tím HCP 50 a více, ale padesátníky, kteří se na golfu chovají jako bařtipánští ředitelé zeměkoule. Ale nechci být nespravedlivý, nejsou zdaleka všichni takoví. Navíc i v jiných kategoriích najdeme různé typy a týpky...

reklama

Nedávno jsem se v jednom Baullovi otřel o jistou sociální skupinu golfistů, o hráče 50+. Nemyslím tím HCP 50 a více, ale padesátníky, kteří se na golfu chovají jako bařtipánští ředitelé zeměkoule (Zelený Baull 144 / Mně začátečníci nevadí...). Ale nechci být nespravedlivý, nejsou zdaleka všichni takoví. Navíc i v jiných kategoriích najdeme různé typy a týpky. A proto se dneska podívám do vlastních řad. Budu psát o nás, mladších.
Kupříkladu taková kategorie okolo dvaceti. Pokud začali hrát golf před nějakými šesti sedmi lety jako kluci, jsou z nich dneska už dost dobří hráči. Hendikep rozhodně pod patnáct, drajvy přes dvě stě padesát. Ležérní výraz ve tváři, nasraný ve chvíli, kdy to frnkne deset metrů od vlajky ze 150 metrů. Mělo to být pět! A když to fakt nejde, zapálí si cigáro. Na uklidněnou.
Je to takové nevybouřené, frajerské mládí. Jezdí tátovým autem, peníze mají z brigád a v jádru jsou to možná i fajn kluci. Prostě jen bojují o své místo na slunci, o pozornost holek okolo. No, nebudu lhát, taky jsem si před dvaceti lety na takového borečka hrál. A v tátově stodvacítce to občas taky smažil sto dvacet.
V kategorii mezi pokročilými dvacátníky a třicátníky je to už jiné. Borečci se začínají měnit v borce. Golf hrají z mnoha důvodů. Buď se jim ta hra líbí, nebo se jim líbí říkat: hraju golf. Když jsou pracovně úspěšní, ke golfu je to navede jaksi samozřejmě. Auta mají většinou podniková, ale s jejich klíčky si pohazují se suverénními gesty majitelů. Na rozdíl od mladší skupiny ale nehrají tak dobře. Začali s golfem nedávno, nemají kvůli pracovním ambicím čas trénovat. Nemají ani trpělivost. Žijí přece tak rychle...
Ale umějí si život užít. Po hře obvykle sedí v restauraci a vedou silné řeči. Nejen o hře, ale třeba o autech – o tom, jak je ta audina boží a bavorák má koule. Někdy s sebou berou na golf i slečny, které bývají hezké i přehlíživé zároveň. Golf je zprvu moc nezajímá, ale nechají se od přítele přemluvit, aby začaly hrát. A hned je začne zajímat, jak jejich hra vypadá: jestli jim vlasy nelezou z čepice, jestli jim tričko s krokodýlkem neleze ze šortek a jestli si dobře opálí nohy až ke kotníkům.
Je na tu úspěšnou českou golfovou pospolitost raně středního věku vždycky moc hezký pohled.
A pak jsou tu vyzrálí, nefalšovaní borci. Pozdní třicátníci a čtyřicátníci. Jezdí v těch audinách a bavorácích, na rukou breitlingy nebo omegy a nějací borečci jsou jim jen připomínkou, že mládí je fuč. Mají své ženy, děti, milenky, baráky a hypotéky, ale všechno to umějí docela slušně „zmenežovat“. I když občas je to na depresi a žaludeční vředy. Golf hrají různě, někdo líp a někdo hůř, ale dělají, že hendikep neřeší. Golf je přece o relaxu a oddychu, že jo... Ale ve skutečnosti to řeší.
Po hře si obvykle sednou na terasu u klubovny, občas si zapálí silný doutník, vypustí kouř a pronesou klidným hlasem člověka, který ví své: „Ty vole, dneska ´sem hrál šrot. Ani hovno mi tam nespadlo...“
Ano, někdejší boreček, který se proměnil v borce, vstupuje do třetího stadia svého vývoje. To stadium se jmenuje blbeček.
Ale nechci být opět nespravedlivý. Ne všichni ze jmenovaných skupin jsou takoví. Vyskytují se úspěšní lidé okolo třiceti i čtyřiceti, kteří se chovají přirozeně a příjemně. Bohužel triumvirát boreček-borec-blbeček vídám na golfu až příliš často. Pravidelně se odněkud vynoří člověk, který se chová poněkud nafoukaněji než okolí a kterému těžko věřit, že je opravdu tak dobrý, důležitý a jedinečný, jak se chová.
Ostatně lidé, kteří jsou opravdu dobří, jsou většinou ti, kteří na sebe neupozorňují. Což se borečci ještě nenaučili a blbečci asi už nikdy nenaučí.



P.S. V PODBOŘÁNKÁCH SE HRAJE. V návaznosti na Baulla č. 149 (Podbořánky mají problémy: bude se hrát?) přišla pozitivní informace. Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí České inspekce životního prostředí, a tím pádem je hra na hřišti v Podbořánkách povolena. Zájemci tedy nemusí mít obavy, že by na hřiště přijeli a nezahráli si. Pokuta za „nepovolené stavby“ nicméně stále platí. Jak věc dopadne, o tom budu informovat.


Vyjádřete svůj názor a hlasujte v rubrice ČESKÁ HŘIŠTĚ! U každého areálu máte možnost přidělit mu jednu až pět hvězdiček. V nabídce jsou zastoupena všechna česká hřiště. Zjistíte také, jak se hřiště líbí ostatním hráčům.

Andrej Halada


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama