Zelený Baull 118 / Psychologie, ta mocná čarodějka

Zelený Baull 118 / Psychologie, ta mocná čarodějka

Zelený Baull 118 / Psychologie, ta mocná čarodějka

Tak jsem zase neodolal a koupil si novou golfovou knížku. Mám jich doma už asi třicítku a většina z nich mi radí „jak na to“ (a pár knížek golfových vtipů mě rozesmává). Pravdou je, že z mnoha jsem si skutečně odnesl jisté rady, které možná zlepšily mou hru. Ale pravdou také je, že jenom čtením se golf hrát nenaučíte. To hlavní se totiž odehrává na drivingu a na hřišti.


Jsou ovšem takoví, kteří se domnívají, že to hlavní se odehrává „v hlavě“. Neboli: golfistova psychika je alfou a omegou jeho výkonu. A právě o psychice je ona knížka, o které bude řeč. Jmenuje se 30VTEŘINOVÝ GOLFOVÝ ŠVIH, podtitul zní Jak si vytrénovat mozek ke zlepšení hry a autorem je T. J. Tomasi za spolupráce Kathryn Maloneyové. Tomasi je českým čtenářům už znám, je například spoluautorem knihy o jamkové hře, která, stejně jako tato, vyšla v nakladatelství Pragma.
Všichni hráči na celém světě by asi dali nevím co za to, kdyby se jim podařilo ovládnout mozkové pochody při hře tak, aby nikdy neznejistěli, aby neposlali míček na 18. jamce do autu nebo dali ten veledůležitý pat na vítězství… Tomasiho knížka se netváří tak, že by jim to měla poskytnout, ale na druhou stranu je to americká kniha a tudíž je americky aktivistická. Její hlavní tón zní: Usmysli si a dokážeš to! Just do it! Stejně tak tu nelze přehlédnout americkou posedlost příručkami typu „Jak se stát mistrem světa v jedenácti lekcích“.
Čtenář tu určitě najde pár přínosných postřehů i několik konkrétních rad, které mohou pomoci při zvládání občas rozhárané herní mysli. Kupříkladu základní myšlenka knihy, obsažená už v názvu: totiž oněch třicet vteřin, během kterých je potřeba mysl uklidnit, soustředit se a připravit na ránu. To, že právě v té době je potřeba postupovat podle určité rutiny, předem určeného mentálního plánu, není sice nic nového, ale Tomasi tyhle kroky rozebírá tak detailně, že postup určitě ve čtenářově paměti zůstane.
Docela pěkný postřeh má i o situacích, kdy se hráčova mysl zvrtne a on začne namísto své hry hrát hru zvanou CSLOMP – neboli „co si lidé o mně pomyslí“. Všichni to známe: v takovém okamžiku se více soustředíte na to, jak budete vypadat před spoluhráči, diváky, a přestanete myslet na svou hru, kterou jste dosud hráli. Výsledkem pak bývá efektní rána, která ale skončí kdesi v křoví – namísto aby vaše spolehlivá a méně „hrdinská“ rána přistála na ferveji či poblíž grýnu.
Autor také ještě více rozpracoval své psychologické dělení hráčů, které už popsal v knize o jamkovce. Hráče nyní dělí na čtyři skupiny: odhodlané idealisty (tzv. typ scenárista), agresivní a vůdčí hráče (typ terminátor), metodické a efektivní počtáře (typ analyzátor) a společenské ovládající se optimisty (typ rozšafa). Podotýká přitom, že během hry je nutné občas měnit psychický přístup právě podle zmíněných typů: v jednu chvíli se musíte snažit hrát jako terminátor, v jiné situaci zase jako analyzátor.
Nicméně místy je Tomasiho kniha ve svém rozboru psychologické a teoretické stránky golfu až příliš komplikující. Nejsem si jist, zda je to překladem, anebo už byl text takový v originále, ale některým pasážím lze i poměrně těžko porozumět a dobrat se jejich skutečného smyslu (pokud tam vůbec nějaký je). Někdy se Tomasi snaží jeden nápad, myšlenku, rozvést nekonečným množstvím příkladů – možná aby narostl počet stránek knihy. Někdy zase odbíhá od psychologie do ryze praktické a tréninkové sféry, stává se docela obyčejným rádcem herní strategie.
Abych pravdu řekl, má hra se po přečtení této knihy nijak výrazně nezměnila. Nemám ani dojem, že by mi odhalila cokoli, co by člověk už sám nevěděl či netušil. Ale přece jen to nebylo zbytečné čtení: když jsem šel nedávno hrát, podařilo se mi na několika jamkách skutečně se koncentrovat natolik, že jsem byl po oněch třicet vteřin skutečně jaksi „mimo“. A výsledky tomu taky odpovídaly, byly dobré. Jenže asi jsem nebyl ve čtení důsledný, neboť další hry zase vypadaly tak, jako vždycky: někdy to tam padalo, jindy ne. Znáte to, že ano…