Po horách s pěšákem z Reflexu | Reflex.cz
reklama
nahoru

Po horách s pěšákem z Reflexu

Andrej Halada21. dubna 2007 • 17:13

Kolega Tomáš Feřtek je mi vždy vděčným posluchačem ve chvíli, kdy potřebuji někomu sdělit zážitek, který jsem měl při jízdě na kole po Čechách. Je totiž jedním z mála lidí, kteří opravdu dokonale znají českou krajinu, český prostor a automaticky tedy ví, o čem mluvím. Pracovně Čechy projel s vodoměřičskou maringotkou už před revolucí, nyní ji brázdí jako reportér, pěší i cyklista.

reklama


Pro nakladatelství Fragment jsme oba napsali už čtyři knižní průvodce Českem: Tomáš je autorem knihy S dětmi křížem krážem po Čechách (2003) a nyní i Křížem krážem po českých horách pěšky i na kole (2007), já jsem napsal Na kole křížem krážem po Čechách (2003) a nyní Golf křížem krážem po Čechách (2007). Ačkoli by tedy pro mě turistické informace o českých horách neměly být nějakou novinkou, přesto jsem se do Tomášova textu o Krkonoších, Šumavě, Českém i Slavkovském lesu, Brdech atd. začetl jako do detektivky. A vždycky se těším, až přijdu domů a alespoň jednu kapitolu si před spaním užiji.
Křížem krážem po českých horách totiž není jen běžným průvodcem s několika desítkami tipů na trasy. Samozřejmě tu najdete pasáže turisticky doporučující a návodné, ale půvab a originalita textu je nejvíce patrná hned v úvodních odstavcích, kterými jednotlivá pohoří Tomáš charakterizuje. Jsou to přesné texty o tom, jaké to které pohoří je. A proč třeba dnes vypadá tak, jak vypadá. Konkrétně: proč například někdejší sudetské domy ve východní části Českého středohoří působí mnohem zanedbaněji než domy kousek odtud, v Lužických horách. Anebo proč jsou krušnohorské pláně tak holé, proč ani ty zbytky po exhalacemi zničených lesech tu nenajdeme.
Tomáš toho o horách nejen hodně ví a umí to výborně podat, ale dokáže s velkým talentem vyhmátnout i to, co čtenáře–turistu nejvíce zajímá, co by se chtěl dovědět. Umí předjímat otázky, které vás v duchu napadnou. Je výtečným pozorovatelem, který nejen registruje, nýbrž nabrané informace zhodnocuje, přemýšlí o nich.
V jednom místě knihy píše o tom, jaký je rozdíl mezi pěší turistikou a cyklistikou. Na kole ujedete více kilometrů a více toho vidíte, ale zážitek je letmější. Při pěší chůzi máte ale možnost vnímat věci hlouběji, můžete tedy proniknout i pod kůži krajiny. Když si spojím Tomášovo psaní a uvažování s tím, jak jsem ho během let v Reflexu poznal, tak musím říct, že je duší a naturelem spíše pěší turista než cyklista. I proto jsou jeho horské tipy psány spíše pro pěšáky, ačkoli cyklistům zde také doporučuje některá pohoří, která se dají zajímavěji a lépe probádat na kole než pěšky (například Slavkovský les). Jako cyklistovi mi může z hlediska názvu knihy Tomášův přístup připadat trošku „nevyvážený“, ale ve skutečnosti tomuto postoji rozumím, je mi srozumitelný.
Tomášova kniha splňuje to, co si předsevzala: není určena k tomu, abyste si ji vzali do batohu, ale aby vás inspirovala k návštěvě toho kterého místa. Znáte určitě ten pocit: čtete a najednou máte nutkavou chuť se tam vydat. Někdy si i dotyčnou lokalitu zapíšete na papír, abyste na výlet nezapomněli. I když už jsem všechny Tomášem popsané hory a pohoří taky projel, přesto mi ukázal české hory zase trochu jinak. Dobrá práce.

Andrej Halada


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama