nahoru

Zelený Baull 83 / Chcete mít úspěšné hřiště?

Andrej Halada28. listopadu 2006 • 11:38
Zelený Baull 83 / Chcete mít úspěšné hřiště?

Není tajemstvím, že některá česká golfová hřiště jsou plná hráčů a některá o ně bojují, stojí na hraně rentability. Co vlastně dělá hřiště oblíbeným, proč na některá jezdí více hráčů a jinam ne? Pokusím se některé základní podmínky úspěšnosti shrnout.


1. Lokalita.

Vybrat správné místo je velká část budoucího úspěchu. Oblíbené a úspěšné hřiště v zásadě nemusí ležet na nádherném místě, ale především na místě dostupném. Což znamená někde poblíž hlavních silnic či dálnic, nepříliš daleko od velkých aglomerací. Časy, kdy golfisté bez problému jezdili i na hřiště 150 kilometrů vzdálené, pomalu patří minulosti. Například Dýšina u Plzně je blízko dálnice, stejně tak na Ypsilon se dojede po dálnici Praha-Liberec. Naopak Telč je hodně vzdálená – ostatně celá Vysočina je pro stavbu hřišt z hlediska krajinného ideální, ale z hlediska dostupnosti problematická.
Jestliže tedy hřiště leží mimo hlavní tahy, je od měst vzdálené, musí nabídnout něco, co ostatní nemají. Například opravdu výjimečnou krásu krajiny - to je třeba případ Kořence (cca 40 km od Brna) s úchvatnými výhledy z Drahanské vrchoviny. Anebo levnější poplatky v porovnání s ostatními hřišti - na Čertovo Břemeno (80 km z Prahy) se jede z hlavního tahu Praha-Tábor ještě dalších 25 kilometrů, ale hřiště nabízí krásné prostředí za málo peněz.
Ideální jsou samozřejmě hřiště přímo v městech. Ale zdaleka to neznamená, že každé městské hřiště bude úspěšné jen proto, že to k němu mají hráči blízko. Příkladem může být pražský Motol, který je skvěle dostupný, ale jde o relativně těžké hřiště, kde si méně vyspělí hráči nezahrají moc příjemně, protože bojují s náročným terénem. Ale to už je otázka designu.
2. Design

Kvalitní design neznamená, že musí jít o perfektně navrženou mistrovskou osmnáctku. Dobrý design mají například devítky Stará Boleslav nebo Hodkovičky. Architekti vytvořili jamky lehčího charakteru, což koresponduje s celkovým záměrem, že golfisté sem budou jezdit nejčastěji na oddychovou hru po práci. Potřebám rekreačního golfu vyhovuje i jejich kratší délka a rovný terén.
Jestliže se také orientuji především na neturnajové fee hráče, pak bych neměl postavit hřiště s nadměrným počtem překážek, s vnitřními auty, hustým rafem atd. Většinoví hráči s hendikepem nad 20 (a těch je mezi golfisty přes 80%) nejsou moc rádi, když mají stále hledat míčky a ztrácet je ve vodě. Existuje dost případů, kdy architekti vcelku zbytečně „otravují“ hráčům hru, snaží se vytvořit tzv. sportovní hřiště s obtížnými a dlouhými jamkami, ale výsledkem je, že nevhodný design jen poškozuje komerční úspěch areálu. Osobně se domnívám, že devítijamkové hřiště (u něhož se neuvažuje o brzkém rozšíření na osmnáctku) by téměř vždy mělo být koncipováno jako snadno hratelné. Na devítku se nejezdí „závodit“, ale naopak ulevit si od někdy příliš rychlého tempa každodennosti.
Jiná situace je u osmnáctek, navíc těch, která se rodí jako tzv. turnajová hřiště. Tam by měl být design už profesionální, zpracovaný nejlépe nějakou zkušenou zahraniční firmou. Osmnáctijamkový areál má vyšší poplatky za hru, tudíž hráč chce i vyšší kvalitu hry. Zatímco devítce odpustí rekreační hráč leccos (jde mu hlavně o pohodu při hře), náročnější sportovnější hráč osmnáctce neodpouští nic (jde mu o kvalitu hry samotné). A takový hráč také pozná, které hřiště je dobře navržené a které ne. Osmnáctijamkový areál žije v mnoha případech z pořádání komerčních turnajů a jejich organizátoři si mohou už vybírat. Laťku přitom nastavují ty nejlepší areály (Karlštejn, Karlovy Vary, Cihelny, Ypsilon…), takže ty jen o něco horší mají menší šance.
V zásadě tedy platí, že design hřiště musí vycházet z celkového zaměření areálu. Dát každému co jeho jest – to je hlavním klíčem k úspěchu.
3. Cena

Nejlevnější věci nebývají příliš kvalitní, ty nejdražší bývají zase jen pro málo kupců a navíc bývají i předražené. Tohle platí i v golfu. Někde si zahrajete za pár stovek, ale hra opravdu za moc nestojí. Někde si říkáte: za ty peníze mi tu moc nenabídli…
Na peníze přitom dnes hledí většina golfistů, jen minimum vůbec neuvažuje o tom, jestli hřiště není příliš drahé, kolik bude stát benzín atd. A čím více lidí do golfu bude přicházet, tím více bude těch, kteří budou koukat na každou korunu (ti hodně bohatí, kteří golf chtěli začít hrát, ho už hrají). Některá česká hřiště mají poplatky o dvě stě, tři sta korun vyšší než jiná, zcela srovnatelná. Někde majitel nasadí cenu vysoko, protože se mylně domnívá, že jeho hřiště patří svou kvalitou do vyšší kategorie – a pak se diví, že má málo fee hráčů.
Že cena skutečně rozhoduje a že hřiště musí bojovat o hráče, dokazují stále se množící akce typu 1+1 zdarma, ranní fee, fee pro celou rodinu atd. Dokonce i na Karlštejně si lze už zahrát jen za tisícovku, a to v pondělí až středu dopoledne. Mnohde už pochopili, že lepší je mít na hřišti alespoň nějaké hráče byť za poloviční cenu, než tam nemít nikoho.
4. Přístup lidí, prostředí, atmosféra

O některých hřištích víte, že v recepci je anonymní slečna, se kterou není žádný hovor, zatímco jinde je milá holka, která vám vše vyřídí k vaší spokojenosti, i nějaký ten tee time najde, i když to vypadá, že je plno. Někde je vám hezky, jinam nejezdíte moc rádi. Někdo považuje za příjemné prostředí měkké kožené sedačky a bar, někomu stačí dřevěné stoly a židle. Tenhle aspekt je velice těžko uchopitelný, vychází z individuálního přístupu každého člověka ke golfu.
V zásadě se ale dá říct, že atmosféru vytváří spíše než vybavení klubu to, jak blízko máte k lidem v něm. A nemohu se ubránit dojmu, že čím menší a levnější klub, tím větší je šance, že tu k sobě lidé budou mít blíž. A čím větší, bohatší a prestižnější klub, tím větší odstup. Tam jakoby peníze a společenské postavení příliš ovlivňovaly to, jak se chováte, co říkáte, lidé se tu kryjí za silnější vrstvu společenského make-upu. V menších klubech si lidé nemusí na něco hrát, je to tam takové lidštější. Ale když si do bohatého klubu vezmete svoji partu, bude vám i tam příjemně.
Atmosféru klubu a jeho dobrou pověst si ovšem nelze koupit, tu lze jen vybudovat osobním přístupem, navíc to nějakou dobu trvá, než si hráči mezi sebou řeknou, že „tam je hezky, tam se chovají slušně…“ Hodně záleží na prezidentovi klubu, majiteli, manažerovi, kteří svým charizmatem dokáží atmosféru vytvořit. Od jejich chování a jednání se pak logicky také odvíjí přístup ostatních zaměstanců klubu.



Když si tak vybavím všechna česká hřiště, mám dojem, že nemalému počtu z nich něco z výše uvedených bodů chybí, v nějakém aspektu pokulhávají. Devítky nejčastěji trpí tím, že jejich design není příliš kvalitní, některé osmnáctky se zase vyznačují trochu povýšeneckou atmosférou. Ale i přes to mohou být taková hřiště komerčně úspěšná. Bohužel však existuje i několik hřišť, která si za to, že je hráči nevyhledávají, mohou opravdu sama: svou cenou i kvalitou se zcela míjejí s hráčským očekáváním. A také prodělávají. Nicméně golf je u nás na takovém vzestupu, že v nejhorším případě se vždy najde nový kupec a s ním může přijít nový přístup, který přivede i nové hráče.

Andrej Halada


Kurzy měn
25,610
21,760
28,980
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře