Zelený Baul  70 / Do Háje!

Zelený Baul 70 / Do Háje!

Zelený Baul 70 / Do Háje!

Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cihelny, Sokolov, Fratiškovy Lázně… Když se vydáte na západ Čech, máte si opravdu kde zahrát. Všechno jsou to reprezentativní osmnáctijamková hřiště, která se vyznačují vysokou až nadprůměrnou kvalitou. Jenže co když se vám nechce platit za hru tisícovku i víc, co když vás otravuje hledat volné časy a volné dny v turnajově našlapaném programu těchle hřišť?

Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Cihelny, Sokolov, Fratiškovy Lázně… Když se vydáte na západ Čech, máte si opravdu kde zahrát. Všechno jsou to reprezentativní osmnáctijamková hřiště, která se vyznačují vysokou až nadprůměrnou kvalitou.
Jenže co když se vám nechce platit za hru tisícovku i víc, co když vás otravuje hledat volné časy a volné dny v turnajově našlapaném programu těchle hřišť?

Dobrou alternativou jsou v karlovarském okolí dvě hřiště: jednak to na závodišti přímo ve Varech, což je zvláštní hřiště s devíti fervejemi a osmnácti grýny, a pak hřiště Háje.
Háje jsou jen kousek od letiště Olšová Vrata a krajina okolo je ideální: louky, sem tam remízek, lesy. Je odsud docela slušný výhled na část Slavkovského lesa. Místní devítka je typickým hřištěm své kategorie, kde si za ani ne pět stovek můžete hezky zahrát a nepřipadáte si tu jako na předváděcím mole pro boháče. Klubovna tu zatím není, jen malý dřevěný domek s recepcí a možností nákupu pití, ale tenhle „nekomfort“ vůbec nevadí.
Hřiště využilo svažujícího se prostoru místních luk, vzniklo tu i několik umělých rybníčků, které hrají velkou roli na třech jamkách – hned na úvodní jedničce, a pak na osmé a deváté. Devátá jamka je vůbec unikátní, téměř na hranici hratelnosti: jednak musíte přepálit rybníky u odpaliště, a pak vás čeká grýn obklopený vodou. Jamka jde do kopce a ze žlutých má skoro tři sta metrů, takže zahrát tenhle čtyřpar na čtyři rány je opravdu složité: první rána musí mít dost přes dvě stě metrů, abyste byli na výhledu a mohli vidět grýn a zamířit na něj. Docela pokorně jsem tuhle jamku zahrál tak, že druhou ranou jsem se dostal před vodu a teprve třetí byl na grýnu. Kdo tu bude hrát par, před tím kloubouk dolů…
I když je tahle jamka asi nejefektnější, nejlíbivější mi připadala dvojka, jejíž grýn leží v obklopení stromů a stínů. Hezká je jamka č. 7, dogleg doleva, kde se hraje okolo březového hájku. Z grýnu je skvělý výhled.
Háje jsou otevřené od loňského roku, letos ještě probíhají další práce, hřiště se postupně zkvalitňuje a do budoucna se počítá především se stavbou klubovny. Hrál jsem tu zatím dvakrát. Loni a letos, a pokrok je tu jasně viditelný: grýny jsou ve velice dobrém stavu, ferveje také. Zbývá dotáhnout některé detaily, například u zmíněného doglegu by bylo dobré dát vlajku na delší tyč, grýn je z místa, kam obvykle dopadají první rány (i ty dobré) neviditelný.
V Hájích jsem se při své druhé návštěvě ocitl dvakrát: jednou okolo osmé ráno a pak ještě v podvečer. Je to úžasné, jak se proměňuje světelná atmosféra s postupujícím sluncem, jak různých podob hřiště nabývá. Ráno vytváří náladu mlžný opar a rosa na grýnech, v podvečer hrají hlavně stíny, ostré slunce klonící se k obzoru a postupně se měnící barva oblohy. V podvečer už také na hřišti nebylo moc hráčů, takže si hru skutečně užijete.