Pokud přijíždíte ke hřišti Hořehledy od Rokycan, uvidíte nejprve vysokou topolovou alej a za ní jakési pole, které by mohlo být hřištěm. A skutečně je! Hned vás přepadne nejistota, protože polní hřiště, to je přece docela fádní záležitost. Nicméně ten prvotní dojem trochu klame. Z daného prostoru, který skutečně byl polem, se podařilo vytěžit hodně.
Pokud přijíždíte ke hřišti Hořehledy od Rokycan, uvidíte nejprve vysokou topolovou alej a za ní jakési pole, které by mohlo být hřištěm. A skutečně je! Hned vás přepadne nejistota, protože polní hřiště, to je přece docela fádní záležitost.
Nicméně ten prvotní dojem trochu klame. Z daného prostoru, který skutečně byl polem, se podařilo vytěžit hodně. Hořehledské hřiště je ryzí česká devítka, tedy hřiště budované bez toho, že by se do něho napumpovaly desítky miliónů korun a zisk by přinášely velké firemní turnaje. Hřiště vzniká postupně, loni byl už v provozu driving, letos se otevřelo devět jamek, znormováno by mělo být o prázdninách, v plánu je stavba dalších devíti jamek. Odpaliště jsou zatím většinou na rohožích, travnatá se budují. Postupem doby by mělo přibýt i větší množství bankrů, v plánu je stavba rybníčku ve spodní části hřiště. Zatím funguje posezení v recepci-karavanu – je docela velký a příjemný, s automatem na kafe i čokoládu. Ale klubovna se už chystá, mělo by jít o jedno z vesnických stavení, které jsou v obci.
Hořehledy jsou totiž hřištěm, ke kterému označení „vesnické“ skutečně sedí. Hřiště bezprostředně sousedí s domy na kraji vesnice, jedno z odpališť je doslova usazeno mezi ploty. Dnes je to odpaliště jamky č. 8, ale brzy by to měla být jednička, protože hned kousek vedle je zmíněné stavení-budoucí klubovna. Místo je ozvláštněno i tím, že tu stojí velký dřevěný sud-chatka, které bude stanovištěm startéra. Vesnický kolorit dotváří třeba i dlouhý plot lemující jednu z jamek, nebo dřevěná stavení pro techniku, kadibudka, střechy domků, které jsou hned za jedním z grýnů.
Vesnická část hřiště patří k nejmalebnějším, druhým pěkným místem na hřišti je i „náhorní“ plošina, odkud je dobrý výhled na celý areál. A je tu i malá vyhlídka do protější rokle, kde je jezírko. V téhle horní části hřiště jsou i tři grýny, takže se hraje třikrát do kopce. Ale taky třikrát z kopce, jsou tu tři odpaliště. Trefit se na horní grýny je obtížnější, ale protože jeden z nich je u pětiparové jamky jen málo delší než 400 metrů, a druhý čtyřpar má jen okolo 250 metrů, není to neřešitelný problém. A když pálíte ze svahu, sklon vám při doběhu hodně přidá na metrech. Hřiště mi nepřišlo příliš těžké, i když bankry by v budoucnu mohly hru docela zkomplikovat.
Co se týče zeleně, vysázeno je tu hodně přes tisícovku stromků a keřů, které tvoří jakési ostrůvky mezi fervejemi. To hřišti hodně prospělo, vše se teď na jaře zelená. Byl jsem tu i loni, tahle „akce Z“ tehdy ještě neproběhla, takže můžu srovnávat - pokrok je to veliký. I když je jasné, že hřiště je zatím v mírně syrovém stavu, takže například stavění na fervejích je vhodné.
Vesnickému charakteru klubu odpovídá i orientace na neexkluzivní hráčskou klientelu, ta ostatně využije spíš nedalekou Dýšinu. Na levné členství v Hořehledském klubu přitom hráči skutečně slyší: klub má už přes 350 členů. Fýčko je také ucházejí, za hru se tu platí o víkendu pětistovka. A doporučuju ještě několik atrakcí v okolí: v Rokycanech je velké muzeum vojenské techniky, blízko Hořehled v Brdech je vojenský prostor Jince, kde – pokud se nebojíte zákazů vstupu - se krásně jezdí na kolech. Ostatně na kolech můžete jezdit dobře i v přístupné části Brd, okolo Třemšína. A u vesnice Železný Újezd, což je asi sedm kilometrů od Hořehled, je skvělá rozhledna s výhledem na celou Šumavu a Český les.
Nicméně ten prvotní dojem trochu klame. Z daného prostoru, který skutečně byl polem, se podařilo vytěžit hodně. Hořehledské hřiště je ryzí česká devítka, tedy hřiště budované bez toho, že by se do něho napumpovaly desítky miliónů korun a zisk by přinášely velké firemní turnaje. Hřiště vzniká postupně, loni byl už v provozu driving, letos se otevřelo devět jamek, znormováno by mělo být o prázdninách, v plánu je stavba dalších devíti jamek. Odpaliště jsou zatím většinou na rohožích, travnatá se budují. Postupem doby by mělo přibýt i větší množství bankrů, v plánu je stavba rybníčku ve spodní části hřiště. Zatím funguje posezení v recepci-karavanu – je docela velký a příjemný, s automatem na kafe i čokoládu. Ale klubovna se už chystá, mělo by jít o jedno z vesnických stavení, které jsou v obci.
Hořehledy jsou totiž hřištěm, ke kterému označení „vesnické“ skutečně sedí. Hřiště bezprostředně sousedí s domy na kraji vesnice, jedno z odpališť je doslova usazeno mezi ploty. Dnes je to odpaliště jamky č. 8, ale brzy by to měla být jednička, protože hned kousek vedle je zmíněné stavení-budoucí klubovna. Místo je ozvláštněno i tím, že tu stojí velký dřevěný sud-chatka, které bude stanovištěm startéra. Vesnický kolorit dotváří třeba i dlouhý plot lemující jednu z jamek, nebo dřevěná stavení pro techniku, kadibudka, střechy domků, které jsou hned za jedním z grýnů.
Vesnická část hřiště patří k nejmalebnějším, druhým pěkným místem na hřišti je i „náhorní“ plošina, odkud je dobrý výhled na celý areál. A je tu i malá vyhlídka do protější rokle, kde je jezírko. V téhle horní části hřiště jsou i tři grýny, takže se hraje třikrát do kopce. Ale taky třikrát z kopce, jsou tu tři odpaliště. Trefit se na horní grýny je obtížnější, ale protože jeden z nich je u pětiparové jamky jen málo delší než 400 metrů, a druhý čtyřpar má jen okolo 250 metrů, není to neřešitelný problém. A když pálíte ze svahu, sklon vám při doběhu hodně přidá na metrech. Hřiště mi nepřišlo příliš těžké, i když bankry by v budoucnu mohly hru docela zkomplikovat.
Co se týče zeleně, vysázeno je tu hodně přes tisícovku stromků a keřů, které tvoří jakési ostrůvky mezi fervejemi. To hřišti hodně prospělo, vše se teď na jaře zelená. Byl jsem tu i loni, tahle „akce Z“ tehdy ještě neproběhla, takže můžu srovnávat - pokrok je to veliký. I když je jasné, že hřiště je zatím v mírně syrovém stavu, takže například stavění na fervejích je vhodné.
Vesnickému charakteru klubu odpovídá i orientace na neexkluzivní hráčskou klientelu, ta ostatně využije spíš nedalekou Dýšinu. Na levné členství v Hořehledském klubu přitom hráči skutečně slyší: klub má už přes 350 členů. Fýčko je také ucházejí, za hru se tu platí o víkendu pětistovka. A doporučuju ještě několik atrakcí v okolí: v Rokycanech je velké muzeum vojenské techniky, blízko Hořehled v Brdech je vojenský prostor Jince, kde – pokud se nebojíte zákazů vstupu - se krásně jezdí na kolech. Ostatně na kolech můžete jezdit dobře i v přístupné části Brd, okolo Třemšína. A u vesnice Železný Újezd, což je asi sedm kilometrů od Hořehled, je skvělá rozhledna s výhledem na celou Šumavu a Český les.
