nahoru

Jiříčku, kamaráde, můžu psát?

Andrej Halada22. prosince 2005 • 17:30

Jiříčku, kamaráde, můžu psát tak, jak mi zobák narost? Teda jesli jo, jakože vím, že bys to nejradši nám všem, pisálkům, zatrh, tak ti, Jiříčku, fakt děkuju.


Když jsem tě před lety poprvý viděl na nějakým velkým bilboardu u dálnice, tos kandidoval zrovna v Praze, už tenkrát jsem si pomyslel: ty seš pěknej ptáček! Takovej silnej, s tvrdým zobákem. A já si říkal: tebe pošlu leda do teplejch krajů, ale do krajský židle, kam se tehdá volilo, ani náhodou. No ale tys můj hlásek nepotřeboval, tys vytrval, protože ty čekat umíš. V jídelnách a restauracích ses to naučil, a tam se kdysi přece čekalo i několik hodin, než ti přinesli prošlej řízek s loňskejma bramborama.
Když ses dočkal, když ses stal premiérem, tak ti teprv křídla narostla. Z ptáčka se vyklubal pořádnej pták. Po tvým kamarádíčkovi, ptáčkovi Standovi, jsi zdědil velkej svinčík. Nebylo co zkazit, bylo jenom co čistit. Tolik českejch ti leželo u nohou! Ale tys to zvoral, kamaráde, nevošetřils to. Ty totiž, jak otevřes pusu, tak zpíváš samý falešný písničky. A ještě k tomu pliveš.
Když plivneš na ty druhý ptáky, modrý, tak se nikdo nediví – plivete po sobě už roky, děláte v českým kurníku bordel a ostudu, ale co s váma, když jiný ptáky nemáme? S tím se člověk smíří. Jenže tobě to nestačí, ty musíš i všem okolo ukázat, jak velkej zobák máš. Hlavně těm z médií, ty jsou pro tebe jak obtížný mouchy a komáři, který je nejlíp sežrat, aby už konečně mlčely. Pořád bzučej, otravujou v tvý klidný práci, sajou z tvýho masitýho obličeje a těla. „Já s váma zatočím“, křičíš a pouštíš sprej i hrůzu.
Tenhle týden ses pustil zas do jednoho komára, praštils pěstí do stolu. Bouchlo to a všichni slyšeli, jaks zostudil i komárovu ženu. Jenže Jiříčku, to já bych zas mohl říct něco hodně vošklivýho vo tvý ženě. Moc pěkná pani… Ale co bych to dělal? Já nechci bejt jak ty, kamaráde.
Jirko, já vždycky věděl, že ten tvůj obličej je nějakej divnej. Že ty seš chlap, co má páru, sílu, ale jezdí po křivejch kolejích, který vedou divnejma cestama. Kdepak, s tebou já jezdit nebudu. Nejlíp by bylo, kdybys vodletěl někam daleko. V teplejch krajích je teď hezky, nechceš třeba na jih, do Íránu? Tam bys našel kamaráda, kterej taky moc rád přikazuje a zakazuje. S tím by sis rozuměl. Odleť tam, kamaráde, a na jaro už se nevracej.

Andrej Halada


Kurzy měn
25,400
20,750
28,710
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře