Někdo ohrožoval ženu v pražském parku, tuto ženu bránil jiný muž a útočník ho střelil tak, že obránce zemřel. Asi málokoho nechala tahle tragédie klidným. Jak se k ní vůbec postavit? To skutečně žijeme ve státě, kde je možné za bílého dne střílet ve středu města jen tak? Co takovému útočníkovi, pokud ho policie chytne, hrozí? Patnáct let vězení? Je to málo za skutečnost, že zemřel nevinný, odvážný člověk, který byl se svým malým dítětem na procházce?
Ale je tu i jiná stránka věci: zesnulý muž byl střihačem na Nově. Hraje tu v mediální prezentaci celé události roli i tento fakt? Píše se o případu tím padem víc? Jak by o události média informovala, kdyby dotyčný byl kupříkladu pojišťovací úředník a vše se neodehrálo v Praze, ale třeba v Uherském Hradišti? Také by oblastní pobočka pojišťovny vypsala odměnu 100 000 korun za dopadení vraha, jako to udělala Nova? A také by o tom MF Dnes psala na titulní straně své regionální přílohy?
Všechny otázky, které si v souvislosti s takovým činem člověk klade, jsou velmi závažné. Nejsou na ně jednoduché odpovědi. Sám si nedokážu udělat jasno. Na jedné straně si říkám, že vrahům patří podle starozákonního „oko za oko, zub za zub“ jediné, a totiž smrt, na straně druhé přece žijeme v moderní humanistické společnosti, a tato společnost nepopravuje ani nelynčuje. Vím přitom jen jediné: těm dvěma dětem (jedno není ještě ani narozené), které svého otce mít nebudou, to asi změní či poznamená jejich životní cestu. I všem okolo nich.
Tohle je realita. To není reality show.
Tak – a teď jsem zvědav, jestli k tomuhle tématu bude stejně živá diskuze, jako minulý týden, když jsem tu psal o VyVolených a Big Brotheru. Jestli k tomu máte co říct, tak rozhodně pište. Jsem na vaše reakce zvědav.
