Přicházel jsem v úterý dopoledne ke karlínskému indooru a na parkoviště zrovna zabočilo stříbrné Audi A3. Jako z filmu: vystoupila pěstěná žena ve věku 30-35 let. Oblečení bílé a růžové, sladěné. Hrála hned vedle mne v tréninkovém boxu. Moc jí to nešlo, míček létal všemi směry nebo ho i netrefila.
Trenéra, který ji trénuje, tam vidím často. Stojí hned vedle baru, občas si zapálí cigaretu, popíjí kafe. Sveřencům věnuje rady jen občas. Dost často kouká lehce znuděným pohledem na dění v indooru. Když vezme hůl do ruky, samozřejmě švihne skvěle. Má to na háku.
Jak jsem se na ně díval, viděl jsem marnou dvojici. Madam byla docela hezká, ale sportovně nijak nadaná. Asi jí manžel, přítel zaplatil kurs. Trenér její schopnosti a možnosti viděl přesně, ale co se dá dělat, práce je práce, peníze nesmrděj. Ona asi nikdy nevzplane ke hře nějakým entuziasmem, víc než sport je to pro ní povyražení při dopoledni. I když by mi blazeovaný trenérův přístup osobně dost vadil, nakonec jsem tomu rozuměl: mít takových dam denně pět, taky bych nesršel elánem.
Hodina skončila a dáma šla ke svému autíčku. Byla spokojena, dopoledne vyplnila. Vlastně to byla docela sympatická ženská. Dost možná, že ve skrytu duše ví, že nikdy dobře hrát nebude, ale když to manžel platí...
Ale třeba je to všechno jinak a já si jen domýšlím věci, které nejsou.
*
Zatím jsem si nekoupil celý set golfových holí, ale už se chystám. Nemáte někdo ohranou sadu pro levorukého hráče? Železa a dřeva tak do šesti až sedmi tisíc? Obcházím prodejny a ptám se. Zjišťuju, že s prodavači je to stejné jako třeba v cykloprodejnách. Někde mistři světa, někde normální lidé, kteří pochopí, že nechcete moc utratit, hlavně když to bude hrát. Taky jsem si nabral zdrama několik golfových časopisů, co se v prodejnách válí, a pochopil, že na českém golfovém poli probíhá debata o tom, jak to udělat, aby se golf u nás stal podobně jako třeba ve Švédsku (přes 400 hřišť!) lidovým sportem. Bude to těžké. Zpočátku velký projekt Hraj golf – změň život vyšuměl a Česko nemá zatím hráče, který by byl dobrým vzorem, který by se mohl přiblížit evropským, natož americkým profesionálům. Tenis, fotbal, hokej – tam všude máme v „první stovce“ mnoho zástupců. V golfu nikoho.
A trošku cítím i jednu věc: některým z těch, kteří golf už delší dobu hrají, ona výlučnost golfové společnosti vyhovuje. Dává takovým lidem ještě silnější pocit elity (samozřejmě pofidérní). Ale jakmile se golf otevře všem, už to nebude ten exkluzivní klub. Říct: „hraju golf“ už nebude mít zvuk. Trošku to připomíná situaci před třiceti, čtyřiceti lety v tenise. Dneska je tenis lidová hra, kterou si může na tisíce českých kurtů jít zahrát kdokoli.
Už se těším, až to bude podobné s golfem.
P. S. Vzkaz pro HankuC, co reagovala na minulý článek: Až budu mít tu kartu, tak se ozvu. Viděl bych to tak na duben. A četl jsem, že prý hřiště v Podbořánkách (západní Čechy) nebo Čertovo břemeno (u Tábora) jsou ideální pro začátečníky, nepruděj tam a je to i docela levné.
