Vladimír Mlynář je politik minulosti

Vladimíru Mlynářovi zaplatil pobyt v Karlových Varech Telecom a člověk si říká, jak může být bývalý novinář, který podobné móresy politiků kritizoval v respektovaném Respektu, tak naivní a myslet si, že mu to „projde“. Mlynářův přerod z novináře požadujícího politickou etickou čistotu v politika přijímajícího službičky je vskutku šokující.

Kde se v něm najednou vzala ta marnivá touha být v Karlových Varech na kulturněspolečenské akci, která do jeho resortu nespadá? Přemluvila ho snad manželka?
Nedokážu posoudit, jak mnoho korumpuje a mění lidskou osobnost politická moc. Politikem jsem nikdy nebyl. Vím ale, že s jídlem roste chuť a že je těžké té chuti odolat. Člověk chce vydělávat stále víc peněz, chce jet ještě tam a tam, mít tohle a tohle. Je to vždycky boj mezi svědomím, rozumem a přízemními lidskými pudy. Mlynář tenhle boj v dané chvíli prohrál i proto, že na aféru reagoval tím, že ji chtěl bagatelizovat, pak svým mlčením elegantně skopnout pod stůl.
Mlynář je politik ani ne čtyřicetiletý, zastupuje stranu, která chtěla být lepší než zkorumpovaná ODS. Že se padesátiletí a starší poslanci drží svých křesel zuby nehty (protože vědí, že lepší zaměstnání by už asi nesehnali), je neomluvitelné, ale ještě vcelku pochopitelné. Ale Mlynář a spol. měli být ti, kteří nastoupí na jejich místa - a měli být lepší. Evropštější, modernější, chovající se podle zásad, které jsou na Západě běžné. Stal se pravý opak, Mlynář se zachoval po staru, „hezky česky“. Zjevně si neuvědomuje, že v sázce je jeho morální kredit, jeho budoucí politická kariéra. Stejně tak mu asi nedochází, že svým jednáním přispívá k už tak značnému znechucení nad veřejnou sférou.