Na výlet šumavským polomem | Reflex.cz
reklama
nahoru

Na výlet šumavským polomem

TOMÁŠ FEŘTEK8. března 2007 • 00:04

V úterý 6. března oznámil ministr Martin Bursík, že na hřebenech Šumavy se polomy po orkánu těžit nebudou, protože to je jediný způsob, jak v těchto polohách zachovat les a zabránit vniku rozsáhlých holin. V tištěném Reflexu k tomu vyšla reportáž, tady najdete více fotografií z procházky po Šumavě a některé dokumenty, které vám umožní, udělat si na věc vlastní názor.

reklama

V úterý 6.března oznámil ministr Martin Bursík, že na hřebenech Šumavy se polomy po orkánu těžit nebudou, protože to je jediný způsob, jak v těchto polohách zachovat les a zabránit vniku rozsáhlých holin. V tištěném Reflexu k tomu vyšla reportáž, tady najdete více fotografií z procházky po Šumavě a některé dokumenty, které vám umožní, udělat si na věc vlastní názor.
Současný šumavský spor se vede o to, jestli se má opravdu všechno polámané dřevo vytěžit, odvézt a mýtiny znova osázet, nebo ho na některých místech nechat ležet a přenechat vznik nového lesa přírodním procesům. Ministr Bursík spolu se správou parku tvrdí, že těžit a sázet by se mělo jen v nižších polohách a na hřebeni je nejrozumnější nezasahovat. Starostové šumavských obcí, jihočeský hejtman Zahradník a řada politiků a lesáků mu oponují a trvají přinejmenším na tom, že stromy budou oloupány, aby se zabránilo množení kůrovce, ale spíš by byli pro to, aby se dřevo odvezlo ze všech polomů. Jenže těch je tolik, že se to do června velmi pravděpodobně stihnout nedá, navíc park jasně řekl, že to ani udělat nechce.
Když vyrazíte dnes do šumavských lesů, potkáte lesní dělníky a harvestory na každém kroku. Uklízí se opravdu pilně a to od vnějších hranic parku směrem ke státní hranici. To proto, aby přemnožení kůrovce nemělo vliv na okolní hospodářské lesy.

Foto


Po celém území parku jsou v lese bodové polomy, často o průměru desítek metrů. Ale tam, kde se dřív těžilo a lesáci otevřeli cestu větru, vznikají dnes už mnohahektarové paseky, které bude poměrně obtížné zalesnit. Ta na první fotografii je kousek pod Plešným jezerem. Neuklizené polomy vypadají často dramaticky – takhle to vypadá nad Železnou Rudou v první zóně parku.


Když ale vystoupáte k Trojmezenskému pralesu, do míst, které před sedmi lety blokovali aktivisté a bránili kácení kůrovcem napadených stromů, čeká vás překvapení. Kůrovec les opravdu sežral, zůstaly jen suché stožáry, ale dnes tu už roste nová generace lesa a hlavně suché stromy posloužily jako větrolam a škody jsou tu minimální. Sem tam jeden ulomený strom, plošné polomy žádné.


V téhle souvislosti je zajímavé přečíst si výzvu, kterou tehdejší blokádníci napsali vedení národního parku. Celý dokument najdete na konci této stránky. Minimálně bod, který říká, že kácení destabilizuje lesy v prvních i druhých zónách, se jednoznačně potvrdil. To zjistíte docela snadno, když se na místa, kde se zasahovalo i v nejpřísněji chráněných oblastech, vydáte. První fotografie je z první zóny parku nad Železnou Rudou, druhá z první zóny Plesná nad jezerem Laka, kde se od roku 1999 zasahovalo proti kůrovci a porost to destabilizovalo natolik, že tu teď najdete polom do nedohledna.


Můj soukromý názor je, že pokud by se vytěžilo a odvezlo dřevo i z polomů na šumavských hřebenech, vzniknou tak rozsáhlé holiny, že jsou za současných klimatických podmínek prakticky nezalesnitelné. Proto mi připadá rozumnější v těchto polohách do polomů nezasahovat a nechat vznik nového lesa samovývoji. Abych tyhle věci netvrdil jen sám, najdete na této stránce ještě dopis s popisem situace, který zhruba před měsícem rozesílal šéf lesního programu Hnutí Duha Jaromír Bláha. Připadá mi výstižný. A pokud chcete vědět, jaký názor má lesácká protistrana, najdete slušné množství textů a argumentů na stánkách občanského Sdružení Šumava http://www.sumava21.cz/.

DOKUMENT 1
Stanovisko účastníků blokády Trojmezenského pralesa k jednání o jejím ukončení dne 27.8.1999

Účastníci blokády vyhověli požadavku správy NP Šumava a přihlašují se ke spoluzodpovědnosti za vývoj ekosystému Trojmezenského pralesa, pokud bude zastaveno kácení v této lokalitě.
Účastníci blokády vyhověli požadavku správy NP Šumava a připravují svůj jmenný seznam, jehož část již byla správě parku předána.
Účastníci blokády se rozhodli ustoupit ze svého požadavku bezzásahového režimu v Trojmezenském pralese na minimální část nejcennějších porostů (konkrétně na území bývalé Státní přírodní rezervace Trojmezná hora. Bude-li kácení v této lokalitě zastaveno, neprodleně blokádu ukončí.
V době, kdy nebude probíhat kácení, a v případě dohody také po jeho oficiálním ukončení nabízejí účastníci blokády, že zdarma vypomohou při zalesňování kalamitních holin ve II. zóně NP pod Trojmeznou horou.
Návrh Správy NP a CHKO Šumavy omezit bezzásahový režim na Plešné jezero a jeho bezprostřední okolí považují účastníci blokády za zcela nepřijatelný. Týká se z větší části území, ve kterém kůrovcem napadené stromy nejsou (jezero, kamenné moře) nebo je těžba těžko uskutečnitelná (jezerní stěna). Správou navržené území je příliš malé pro zachování přírodních procesů neovlivněných destrukcí okolních pralesovitých ekosystémů. (Podrobné zdůvodnění a srovnání obou variant viz. příloha).
Účastníci blokády po zhodnocení dosavadního vývoje uvádějí:

1.) Blokáda v I. zóně č. 124 Trojmezná je úspěšná, podařilo se zastavit destrukci pralesního ekosystému, kterou Správa NP Šumava prováděla kácením kůrovcem napadených stromů.
2.) Blokáda žádným způsobem neovlivnila průběh asanace v ostatních I. zónách ochrany přírody NP Šumava (55 lokalit).
Účastníci blokády upozorňují Správu NP Šumava: - že vytvářením rozsáhlých holin v II. zóně na hranici s I. zónou snižuje výrazně jejich stabilitu, místy dochází až k trvalé likvidaci lesních ekosystémů, narušení vodního režimu a půdní erozi
- že Správa NP Šumava při změně zonace prohlašovala opakovaně, že nově vzniklé fragmentované části I. zóny jsou tvořeny přirozenými porosty a že budou bezzásahové. Nyní předešlá tvrzení zpochybňuje a v I. zónách zasahuje.
- že zásahem v I. zónách NP Šumava způsobuje v ekosystémech ekologické škody značného rozsahu tím, že narušuje přirozené procesy, které jsou předmětem ochrany. To může mít zásadní vliv na další vývoj celého národního parku zpochybněním jeho existence.
Dále účastníci blokády upozorňují Správu NP a CHKO Šumava:
- že nejenom účastníci blokády, ale také Správou najatí dřevorubci a lesníci, kteří nejsou zaměstnanci parku, vstupují do I. zóny, aniž by měli povolení ke vstupu. Kromě toho v I. zóně kouří, zahazují odpadky apod.
- že NP Šumava nemá výjimku pro zásah do životního prostředí zvláště chráněných druhů podle zákona 114/92 Sb. Tímto se SNPŠ dopouští závažného porušování zákona.
- že souhlas orgánu státní správy ochrany přírody s kácením v I. zónách NP Šumava neumožňuje kácení zdravých či suchých stromů, a přesto se toto děje.
mluvčí blokády: RNDr.Mojmír Vlašín, Ing.Leo Košťál, MVDr. Jaromír Bláha , Jiří Koreš


DOKUMENT 2
Interní dopis Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha dalším zastáncům bezzásahového režimu na Šumavě.

V NP Šumava leží po vichřici cca 700 000 m3 polomu.Tahle vichřice ukázala pravdu: je hodně roztroušených jednotlivých polomů všude v národním parku, ale veškeré
plošné polomy ve vyšších polohách jsou tam, kde byly dříve otevřené porostní stěny nebo proředěné porosty asanací kůrovce. Padla první zóna Plesná, kde byla povolena asanace kůrovce za předchozího i současného vedení parku a kde ze západu vyholili les až po okraj první zóny. Padla první zóna Ždánidla,kde rovněž vytěžili holosečně les v okolí až po hranici první zóny. Díky holině na úbočí Černé hory padl kus pralesovitého porostu na prameni Vltavy, menší plošné polomy jsou na hřebeni v první zóně Smrčina, kde byla povolena asanace za předchozího i současného vedeni správy
parku a kde jsou z rakouské strany sjezdovky. Obrovský polom padl na kalamitní svážnici, kterou již léta ukazujeme jako exemplární špatný příklad otevřeni lesa větru a špatných zásahů proti kůrovci. Marně. Vítr srovnal se zemí lesy na hoře Polom, kde předtím vznikly holiny asanací kůrovce a následně rozšiřované větrem atd., atd.
A naopak na místech, která se podařilo před "asanací" kůrovcem napadených stromů uchránit, žádné velké polomy nejsou: Na Trojmezné nad kalamitní svážnicí žádné plošné polomy. Zůstaly stát dosud žijící stromy i souše v bezzásahovém území na Březníku. Zůstal stát Židovský les.
Příroda už se asi na to handrkováni nemohla dívat, a tak rozhodla sama. Dá se říci, že vichřice a polomy rozhodly o zónaci. Není přece možné polomy zpracovat, vyvézt a pak tam na holinách chtít vyhlašovat první zónu. V místech, kde je připraveno rozšíření první zóny, by se proto na plošné polomy nemělo sáhnout a úpravu zónace urychleně provést. A to zejména v osmém vegetačním stupni - v pásmu horských smrčin, kde vítr a kůrovec od nepaměti určuji dynamiku vývoje lesa. Naopak v nižších polohách, kde dříve rostly smíšené lesy a na okraji národního parku má smysl polomy zpracovat velmi důkladně, aby se zabránilo šíření kůrovce
do lesů kolem národního parku a vysázet tam buky, jedle atd.
Jenže dost lidí už pracuje na tom, aby se právě v první zóně a navržené první zóně dřevo těžilo přednostně. Ono je to logické. Všichni vědí, že takhle obrovské množství polomu se nemůže podařit do června, kdy začne lítat kůrovec, asanovat. Zatímco ve druhých zónách budou moct dřevo odvážet i po napadení kůrovcem, v prvních zónách později odvoz již sterilních stromů, ze kterých kůrovec vyletěl, nezdůvodní. Nyní mohou požadavek na odvoz dřeva z
prvních a navržených prvních zón zdůvodňovat "bojem s kůrovcem". V červenci a srpnu už ne. Proto teď vznikají obrovské tlaky na to, aby se v národním parku vytěžilo přednostně dřevo z prvních a navržených prvních zón.
Alespoň je vidět, kdo je kdo. Nejvíce se snaží senátor Jirsa, který zaštiťuje řadu podnikatelských aktivit v jižních Čechách. Bývalý ministr Fr. Benda, respektive bývalá starostka Borovych Lad pani Barantalová, která panu Bendovi bezmezně důvěřuje, píše jménem výboru obcí, aby se dřevo těžilo bez ohledu na zónaci. V Parlamentu vznikla dokonce petice za vytěžení všeho dřeva z národního parku (samozřejmě jako ochrana před kůrovcem,jak jinak). Ono je to vlastně logické. Příroda za to, abychom ji nechali
aspoň v jádru národního parku být, žádné politické straně do pokladny žádný bakšiš nedá. A zpracování polomu na jisto zařídí další těžbu v budoucnu. Koloběh otevření porostní stěny - vítr - zpracování polomu - nová porostní stěna - kůrovec nebo vítr - zpracování - nová porostní stěna atd. atd., funguje spolehlivě.
Tento rok rozhodne o tom, jestli bude Šumava národním parkem, nebo ne. Jestli se polomy začnou zpracovávat i v prvních zónách a v oblastech navržených do bezzásahových území a plošné polomy v nejvyšších horských polohách, v oblastech, kam se měla rozšiřovat první zóna a místo první zóny tam vzniknou další obrovské holiny a první zóna zůstane dál roztříštěna na 135 kusů, tak budu první, kdo navrhne zrušení národního parku.
Jaromír Bláha

TOMÁŠ FEŘTEK


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama