Ruce pryč od přijímacích zkoušek

Nová ministryně školství Dana Kuchtová toto úterý vysvětlila, co chce na ministerstvu během svého funkčního období dělat. Kromě jiného se rozhodla zrušit paragraf zákona o jediné přihlášce a také přijímací zkoušky na střední školy. Velmi přesně se na tom dá ukázat silná i slabá místa nového vedení ministerstva.


V obecných věcech má Dana Kuchtová pravdu. Není důvod, proč žákům nepovolit podávat přihlášky na více středních škol. U přihlášek na vysoké školy také žádné omezení neexistuje a umějí se s tím vypořádat. Stejně tak je pravda, že současná podoba přijímaček je zbytečně stresující, mnohé testy mizerné a postavené výhradně na věcných znalostech, což deformuje vyučování v posledních ročnících základních škol, kdy se hodiny mění na předzkouškový trénink. Takže nápad zkoušky zrušit vypadá vlastně jako rozumný.
Jenže slabina nové ministryně je v minimální znalosti reálné situace ve školách. V posledních letech se věci rychle mění, dětí ubývá a střední školy se o ně přetahují. Roste zájem o gymnázia, kde je pořád míst spíš nedostatek. Proto už mnohé školy přijímají bez testů i dnes, jiné využívají test studijních předpokladů, který není založen na naučených znalostech, a doplňují ho ústním pohovorem. Nařízení o jedné přihlášce obcházejí různými „zkouškami na nečisto“ měsíc dva před oficiálním termínem. Když v nich uspějete, na ty opravdové ve státním termínu už nemusíte. Školy se prostě přizpůsobují reálnému životu bez toho, zda jim to ministerstvo povolí či přikáže. Vážně si paní ministryně Kuchtová představuje, že elitním školám, kam se hlásí několikanásobek žáků, ty písemky zakáže? Nebo bude kontrolovat, jestli jsou testy dostatečně zaměřené na obecné studijní předpoklady a nevyskytují se v nich nepřípustné otázky? Kromě toho, že je to nesmysl, je to navíc nerealizovatelné.
Pokud chce nová ministryně něco měnit, pak ať se snaží o co největší liberalizaci přijímacího řízení. Uchazeči se mohou hlásit kam chtějí, zkoušky se musí konat dejme tomu během dubna, ale možná i to je zbytečné úředně vymezovat. Při současném vývoji během dvou tří let většina středních škol velmi pravděpodobně začne pracovat s profesionálně připravenými testy studijních předpokladů, protože jim ubude práce a starostí. Na ty se nabiflovat nedá, takže i základní školy nebudou nucené cpát do dětí nesmysly, ale učit je opravdu práci s informacemi. Školy, které mají přetlak zájemců, přijmou ty nadanější, ostatní vezmou i ty, kteří v testu uspěli jen průměrně. Pokud některé školy dál budou trvat na testech znalostí, je to jejich věc, ale v očích veřejnosti jim to nejspíš nepřidá a potenciálních studentů rychle ubývá. Vyřešeno. Vážně nechápu, proč by do toho mělo ministerstvo a stát jakkoli zasahovat.