nahoru

Dvě stě přehrad. Žertujete?

TOMÁŠ FEŘTEK17. října 2006 • 11:48

Opakuje se to s pravidelností chřipkové epidemie. Ministerstvo zemědělství jednou za čas opráší staré plány na stavbu nových přehrad, chvíli se na to téma diskutuje, aby se na ně znova spokojeně zapomnělo. Tak to bylo po povodních v roce 1997 a pak pravidelně při každé velké vodě. Tentokrát by o jejich schválení měla během podzimu jednat vláda. Nezbývá tedy než zopakovat argumenty.


Dvacáté století bylo stoletím přehrad. Velké povodně z konce devatenáctého století odstartovaly stavbu mnoha přehradních nádrží v Podkrkonoší a v Jizerských horách. Technické dílo takového rozsahu navíc ladilo s duchem doby, který měl za to, že technika je schopná odstranit jakýkoli problém. Stavělo se mohutně samozřejmě i jinde v Evropě a celých sto let, stačí nahlédnout do Encyklopedie přehrad, kde jsou k vidění opravdu mimořádné kousky. U nás se poslední velká díla dodělávala v devadesátých letech (například Slezská Harta), aby pak série povodní na konci tisíciletí předvedla, že schopnost přehrad chránit před povodněmi je, mírně řečeno, omezená. Prostě proto, že přehrada je víceúčelové zařízení a rezervní prostor, který může zachytit povodňovou vodu, je příliš malý, obvykle do dvaceti procent objemu, než aby mohly významně ovlivnit následky tak masivních povodní, jaké nás postihují v posledním desetiletí. Pokud shodou okolností, třeba kvůli opravě, nebyly nádrže vypuštěné, stekla po nich povodňová voda jako po betonu. Koho po téhle zkušenosti napadlo navrhnout stavbu dalších dvou set přehrad?
Pokud jde o ochranu před povodněmi, je až na výjimečné případy, přehrada tím nejméně účinným a nejdražším řešením. Pomineme –li revitalizaci krajiny a říčních toků (znovu nechat meandrovat potoky, uvolnit místo mokřadům a lužním lesům, obnovovat rybníky), což je řešení sice účinné, ale zdlouhavé, existují jiná a levnější technická opatření. Suché poldry, vlastně nádrže vybudované obvykle na zemědělské půdě, které se zaplavují jen při kalamitních situacích a jinak se na nich běžně hospodaří, nebo řízený rozliv v místech, kde jsou škody minimální. To není žádná novinka a některé takové stavby už vznikají.
Je ale pravda, že přehrady se nebudují jen kvůli povodním, ale slouží jako zásobárna pitné vody. Ty svoje opodstatnění mají, ale ani v tomhle případě není šikovné spoléhat výhradně na přehrady, to je opravdu řešení z minulého století, zabírající zbytečně mnoho prostoru, často navíc na přírodně zajímavých a hezkých místech. Nic jiného než šetrněji hospodařit v lesích, vracet do nich listnaté stromy – smíšený les nasaje několikanásobek vody než smrková monokultura – a snažit se udržet vodu v krajině nám nakonec stejně nezbude. A plán na masivní stavbu přehrad jen může odebrat peníze na jiná opatření a dávat nám falešný pocit, že dvě stě nových hrází něco definitivně vyřeší. Opravdu to tak není, i kdyby ministerstvo zemědělství vytáhlo tenhle plán ze šuplíku podesáté, v představě, že nakonec se nějaká vláda nechá ukecat.

TOMÁŠ FEŘTEK


Kurzy měn
25,620
21,780
28,800
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře