Zdánlivě je to téma vzhledem k povolebnímu patu nepřípadné, ale problém, zda v severních Čechách pokračovat nebo nepokračovat v těžbě hnědého uhlí, bude muset řešit v dohledné době kterákoli příští vláda. Až doteď se politici dvou největších stran tvářili, že se jich to netýká, ale to je alibismus, který nemá budoucnost. Nabízím dvě mapky a několik čísel, které jsou pro pochopení, o co jde, užitečné. Jak byste rozhodli vy?
Úvodní fotografie ukazuje pohled ze svahů Krušných hor přes zámek Jezeří do dvě stě metrů hluboké jámy dolu Československé armády. Tak hezký a nepříliš zamlžený výhled tu bývá málokdy.
Mapka ukazuje detailní pohled na dnešní důl ČSA a jeho možný rozvoj. Pokud nedojde k prolomení limitů, měl by skončit v roce 2017. Z mapky je jasné, že ve skutečnosti nejde ani tak o uhlí pod oběma vesnicemi, ty jen stojí v cestě k dalším uhelným zásobám. Pokud Horní Jiřetín a Černice ustoupí velkorypadlům, zmizela by postupně krajina až k Litvínovu (budeme-li tady těžit do roku 2056), případně by těžba ohrozila i území, kde dnes stojí litvínovská chemička. To je horizont roku 2122. Pokud tedy povolíme prolomení limitů, bude se tu pravděpodobně uhlí těžit dalších sto let a jáma bude nakonec víc než dvakrát větší než současný důl.
Na druhé mapce vidíte, kde všude se s „korekcí územních a ekologických limitů“ počítá. Nejde tedy „jen“ o dvě vesnice a „dotěžení“. Rozhodnutí o limitech je rozhodnutí o budoucnosti Podkrušnohoří a o tom, jestli i dalších sto let bude naše energetika postavena především na tepelných elektrárnách.
A ještě několik otázek a čísel:
Proč připouštíme další devastaci severních Čech, když vyvážíme celou produkci Temelína do zahraničí?
Není škoda dlouhodobě orientovat výrobu elektřiny na pálení vyčerpatelné suroviny pro chemický průmysl?
Česká republika je státem, který, měřeno rozlohou území, produkuje ve světovém měřítku nejvíce hnědého uhlí. V množství vytěženého uhlí na jednoho obyvatele jsme na světě druzí.
Z pětadvaceti států EU jsme čtvrtí nejhorší producenti skleníkových plynů, které v převážné míře pocházejí z uhelných elektráren (opět v přepočtu na jednoho obyvatele).
Opravdu to nejde jinak?
