Záměr ministryně Buzkové zvýšit na dvojnásobek počet gymnázií si zaslouží spíš detailní analýzu než rozverný sloupek, ale jeden humorný rozměr tahle záležitost má. Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek se zvýšením počtu gymnazistů nesouhlasí a pro MF Dnes se vyjádřil, že „důležitější je zvýšit autoritu řemesel. Rodiče se pořád stydí za to, když je jejich dítě třeba švec. Přitom dřív to bylo vážené zaměstnání.“ Vtip měsíce!
Doporučit potenciálnímu gymnazistovi, aby byl hrdý na to, že je švec, to je na začátku jednadvacátého století opravdu výrok, kterému se skoro věřit nechce. A co se myslí zvýšením autority řemesel, to by mě taky zajímalo. Jenže tady nejde o vtip, ale o docela přesný obraz toho, jak vnímají důležitost vzdělání politici mimo Prahu. Polehčující okolnost snad je jen to, že na Moravě byl hrdý švec – baťovák ještě nedávno docela častá figura. Ale je dobré vědět proč. Baťovy továrny na Zlínsku nabíraly především lidi ze zemědělství a svým kolektivisticky pojatým sociálním programem jim opravdu otevřely nové životní perspektivy. Jenže to je přinejmenším padesát let, když započítáme i baťovy komunistické „pokračovatele“. Dnes být švec, znamená jediné, nízký výdělek a nejistou práci u linky. Před padesáti lety možná pro některé výhra a důvod k hrdosti. Ale dnes? Když se chcete nějakým řemeslem slušně živit, potřebujete třeba k založení vlastní firmy znalostí mnohem víc a maturita se určitě hodí.
Nicméně Juránkův výrok není zase tak překvapivý. Na jaře loňského roku krajské zastupitelstvo v Ústí nad Labem, na opačném konci republiky, rozhodlo, že sloučí jediná dvě místní gymnázia, protože ubývá dětí a o studium není zájem. Opravdu rozumíte dobře. Stotisícové Ústí nad Labem opravdu má jen dvě gymnázia, zatímco v Praze je jejich přes padesát a třeba ve stejně velkém Hradci Králové jsou čtyři. Tehdy jsem to ironicky komentoval, ale známí z Ústí mi vysvětlili, že u nich opravdu o gympl nikdo velký zájem nemá, protože to není dost praktické vzdělání a neslibuje rychlý výdělek. Takže se tu děti raději vyučí a pak nevycházejí z údivu, že o ně nikdo nestojí, nebo jim za měsíc práce nabízí osm deset tisíc. Pan hejtman Juránek tedy nejspíš jen nahlas řekl to, co si lidé a jejich politici v regionech upřímně myslí. A pak, spokojeni se svým selským rozumem, budou dál nadávat na to, jak v Praze kde kdo za nic bere padesát tisíc. Komu není rady...
