Trapná historka o kyanidech

Naředěná voda s kyanidem z kolínské Draslovky je už kdesi na cestě do Severního moře , devět tun otrávených ryb v kafilérii, takže je ta pravá chvíle se zeptat, co se to vlastně stalo. Šlo opravdu o katastrofu, která nemá obdoby, omluvitelnou průmyslovou havárii, nebo spíš o trapné úřední zanedbání?

Naředěná voda s kyanidem z kolínské Draslovky je už kdesi na cestě do Severního moře, devět tun otrávených ryb v kafilérii, takže je ta pravá chvíle se zeptat, co se to vlastně stalo. Šlo opravdu o katastrofu, která nemá obdoby, omluvitelnou průmyslovou havárii, nebo spíš o trapné úřední zanedbání?
Když stojíte na labském jezu a před vámi vytahují rybáři z vody stovky a stovky ještě žijících krvácejících ryb s vyhřezlýma očima, nemáte zrovna sklon ke smířlivosti. Ostatně rybáři samotní, zatímco nosili ty ryby do kontejneru, navrhovali viníkům uřezat kde co. Jenže s trochou odstupu je nutné konstatovat, že kyanidová havárie je přes ty drastické příznaky ještě ta přijatelnější. Důvod je jednoduchý. Kyanid je jed, který ryby otráví, ale poměrně rychle v řece zoxiduje, v rybím mase ani v říčních sedimentech se neukládá. Oběti jsou okamžité, ale taková havárie nemá dlouhodobé následky, i když samozřejmě několik let bude trvat, než se v postiženém úseku řeky život vrátí k původnímu stavu. Tolik pozornosti získala hlavně proto, že je filmovatelná. Na rozdíl třeba od úniku těžkých kovů nebo dioxinů, které mají dlouhodobě následky mnohem horší, ale oběti dohledáte těžko.
Ale v jedné věci by nás ta havárie rozhodně varovat měla. Její banalita ve věku sofistikované elektroniky je opravdu zarážející. Opravdu neselhala žádná složitá technologie. Celé se to seběhlo tím nejjednodušším způsobem, jakým každý z nás už vytopil souseda při napouštění vany. Vody z výroby se vypouštějí do bazénu, kde se jedovatý kyanid před dalším čištěním neutralizuje. Zamrzl plovák, který měl napouštění zastavit, bazén přetekl a přes tovární dvůr a kanalizaci se voda dostala do řeky. Přitom Draslovka je jeden z padesáti nejnebezpečnějších a ostře sledovaných provozů u nás, který pravidelně kontroluje Česká inspekce životního prostředí. Krajskému úřadu firma odevzdává takzvanou bezpečnostní zprávu, popisující, jak je celý provoz zajištěn. Úřad ji vedení třikrát vrátil k přepracování. Inspekce provoz kontrolovala. Přesto nikdo neobjevil slabé místo, přestože dvojité jištění proti přetečení má i každá lepší automatická pračka. Dneska si instituce přehazují zodpovědnost, inspekce tvrdí, že ona bezpečnostní zprávu připomínkovat nemůže, lidé z úřadu zase obvykle neznají podrobně provoz, takže se velmi pravděpodobně zjistí, že nikdo vlastně žádnou chybu neudělal. Firma dostane exemplární pokutu, ostatně nejspíš si ji opravdu zaslouží. Ale uklidnit by nás to nemělo, protože oněch „plováků“, které odborné týmy „nějak přehlédly“, čeká jen okolo Labe velmi pravděpodobně hned několik. Informace, co bude s touhle „přepůlenou“ pravomocí a zodpovědností, jež se zjevně neosvědčila, mě zajímá víc, než počet metráků momentálně otrávených ryb.