„Jste pro zavedení ekologické daně?“ ptali se minulý týden novináři v anketách hned na několika serverech včetně tohoto a lidé pilně diskutovali, že to je zase výmysl zelených byrokratů a že daní už je až až. Jeden by si řekl, že máme apríla, nebo je to nějaká zvlášť podařená kolektivní mystifikace. Nic takového jako ekologická daň se nechystá, to jen někteří novináři a čtenáři nedočetli jednu větu do konce.
Když si zadáte sousloví „ekologická daň“ do vyhledavače, máte hned seznam zpravodajských stránek, které vás informují o tom, že organizace ekonomicky vyspělých států (OECD) po nás požaduje zavedení ekologické daně. Pokud ovšem čtete déle a podrobněji, zjistíte, že na základě nepříliš optimistických výsledků pravidelné zprávy o stavu našeho životního prostředí OECD požaduje ne daň, ale EKOLOGICKOU DAŇovou reformu.
Jakkoli prosadit ji bude složité, její podstata je jednoduchá. Chce méně zdanit lidskou práci a více zdanit energie a suroviny. Základním principem je, že celková míra zdanění musí zůstat stejná, mění se jen akcenty uvnitř daňového systému. Řeči o další dani jsou tedy nesmyslné. Samozřejmě lze mít výhrady k tomu, jak budou zdaněny například jednotlivé energetické zdroje (jeden oponentní názor najdete třeba na Neviditelném psu ze 14. října) a ptát se, jestli se přece jen zdanění nezvýší. Navíc samozřejmě tato reforma by měla být „fiskálně neutrální“ z hlediska státní pokladny a ne jedné konkrétní peněženky, ze které, pokud nebudete investovat do úspornějších technologií, opravdu zaplatíte více.
Ale ekonomický tlak je hlavním smyslem reformy a jejím výsledkem by měla být ekonomika postavená na sofistikovaných výrobcích, které potřebují hodně lidské práce, včetně té intelektuální, a relativně málo surovin. Navíc nejde o žádnou novinku, kterou u nás chtějí zavést cizáci, ekologická daňová reforma je součástí programového prohlášení posledních tří socialistických premiérů a po několika letech příprav by ji měli letos na podzim ministři schválit.
Chápu, že nedávání na zelené je u nás národním sportem, který pěstují i politici včetně prezidenta, a nerad bych někomu bral jeho oblíbenou zábavu. Ale vážně by mě zajímalo, co proti principu téhle reformy mohou mít i ti nejméně zelení. Systém, který snižuje cenu lidské práce, potenciálně zvyšuje zaměstnanost a činí tak ekonomiku konkurenceschopnější, nenarušuje principy volného trhu. A větší zatížení energií a surovin vede k rychlejším technologickým inovacím. Přesně tak zafungovala ropná krize z počátku sedmdesátých let. Jasně, můžeme se bavit, jak přesně daně nastavit, ale princip je správný. To vážně slovo „ekologická“ působí na většinu lidí jako červený (zelený) hadr a ztrácejí soudnost?
