nahoru

Vzdělání není pro každého, to je přece jasné!

TOMÁŠ FEŘTEK16. května 2005 • 10:32

„Čím více lidí má maturitní zkoušku, tím je bezcennější. ... Úroveň kdysi dostupná jen pro někoho se musela snížit, aby byla dosažitelná i pro méně nadané. Má pak taková „madurida“ cenu?“ posteskl si v úvodníku šéfredaktor Reflexu a není to rozhodně ojedinělý názor a netýká se jen maturit. Příliš mnoho vysokoškoláků prý také devalvuje smysl a úroveň vzdělání. To je excelentní ukázka elitářství a ... nevzdělanosti ve věci školství.

„Čím více lidí má maturitní zkoušku, tím je bezcennější. ... Úroveň kdysi dostupná jen pro někoho se musela snížit, aby byla dosažitelná i pro méně nadané. Má pak taková „madurida“ cenu?“ posteskl si v úvodníku šéfredaktor Reflexu a není to rozhodně ojedinělý názor a netýká se jen maturit. Příliš mnoho vysokoškoláků prý také devalvuje smysl a úroveň vzdělání. To je excelentní ukázka elitářství a ... nevzdělanosti ve věci školství.
Ona „madurida“ totiž jasně a spočitatelně cenu má. Jednak pro jejího držitele – je vstupenkou k vyššímu vzdělání a vyššímu výdělku. Jednak pro společnost – bohatší občané platí vyšší daně, jsou v průměru zdravější a stojí více na vlastních nohou. Ale chápu, že tohle nemají kritici na mysli. Chtějí prostě říct, že maturita z prvorepublikového akademického gymnázia se nedá srovnat s dnešní maturitou z učňáku. V tom mají jistě pravdu. Ale pokud by chtěli udržet „vzácnost“ prvorepublikové maturity, museli by chtít udržet i tehdejší rozvržení pracovního trhu, kdy většina lidí dělala rukama v zemědělství a v průmyslu, minimum lidí ve službách a příjem na hlavu byl několikanásobně nižší než dnes. Tak daleko jejich pýcha na vlastní maturitu přece jen asi nesahá.
Statistiky totiž hovoří jasně. Bohaté jsou dnes ve světě ty společnosti, kterým se podaří motivovat ke vzdělávání co nejširší část populace. V severských zemích má maturitu přes osmdesát procent populace (u nás to bylo za komunismu okolo 40%, dnes maturuje asi 60% populačního ročníku) a počet vysokoškoláků v západní Evropě se pohybuje okolo čtyřiceti procent obyvatel, my jsme dnes zhruba na polovině. Přitom souvislost mezi počtem vysokoškoláků a velkostí HDP je zcela evidentní. Že souvislost není obrácená – tedy že bohaté společnosti nedávají více peněz do školství a nemají více vysokoškoláků až druhotně, dokazuje stokrát omletý případ Irska. Za posledních dvacet let masivně investovalo do vzdělávání co nejširší populace a díky tomu skokem vzrostlo bohatství země.
Takže elitářům nezbývá, než se smířit s tím, že maturity opravdu bývají velmi rozdílné úrovně, stejně jako diplomy z různých vyšších a vysokých škol. Krajina vzdělání se zásadně mění, ostatně stejně jako společnost. Fakt, že ne každý je schopen dosáhnout akademické úrovně, přece neznamená, že mu má být znemožněn přístup ke vzdělávání. A odepřít polovině populace maturitu, to je přesně ten případ. Dobrá, oni si to možná nezaslouží patřit mezi „vzdělanou elitu“. Potíž je, že na to doplatíme my všichni – v podobě sociálních dávek pro méně vzdělané s menšími příjmy. To by si měli zastánci elitního vzdělání jen pro menšinu uvědomit, až budou zase nadávat na vysoké daně.

TOMÁŠ FEŘTEK


Kurzy měn
25,670
21,690
28,580
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře