Vzpomenete si ještě na vášnivou diskusi okolo viny Spolany Neratovice za masivní úniky chemikálií při předloňských povodních? Firma měla dostat milionovou pokutu, odvolala se proti ní i když dostupná dokumentace jasně svědčila v její neprospěch. Jeden čas noviny nepsaly o ničem jiném. Tento týden prošla médii zpráva, že Česká inspekce životního prostředí pokutu pro Spolanu definitivně zrušila. Odezva? Ticho po pěšině.
Strategie firmy byla stoprocentně úspěšná. Protahovat řízení, lobbovat na příslušných úřadech a nakonec dosáhnout zrušení pokuty aniž to veřejnost vůbec zaznamená, natož aby se rozhořčovala. Dvakrát třikrát jsou novináři ochotní se k tématu vrátit, pak i oni otupí a to, o čem se tak bouřlivě diskutovalo, projde bez povšimnutí. Tady nejde o milion. Spolana velmi stála o to, aby mohla říkat: Vidíte, i inspekce uznala, že jsme na havárii nenesli žádnou zodpovědnost. Ta povodeň byla příliš velká. Že realita je úplně jiná a prokázalo se, že firma zanedbala bezpečnostní předpisy (odpojit tanky s chlorem od potrubí), které měla splnit v každém případě, povodeň nepovodeň? Koho to dneska zajímá? Pokuta sice byla zrušena víceméně z formálních důvodů – pokyn k odpojení tanků je součástí jiných předpisů než povodňového havarijního plánu, ale to už dnes není zajímavé. Účelu bylo dosaženo. Spolana je nevinná.
Druhý podobný případ se odehrál tentýž týden. Ministerstvo školství zveřejnilo mezinárodní studii, která každoročně srovnává vzdělávací systémy vyspělých zemí. Dopadli jsme jako vždy v posledních letech, tedy bídně. Vzrušuje to někoho? Kdepak. Vždyť ta zpráva je už několikátý rok stejná a tedy vlastně nudná. V médiích se objevilo jen to, že učitelské platy jsou u nás opravdu nízké, ale na druhou stranu jsme vzdělaná země, protože osmdesát procent mládeže má u nás střední stupeň vzdělání, což jinde nemají. Takže na tom vlastně nejsme tak zle, že? Jenže to chce dodat, že sem se počítají i lidé s učňákem a naopak v počtu gymnazistů, vysokoškoláků, investicích do vzdělávání a počtu peněz na studenta jsme spolehlivě na chvostu. A v gramotnosti obvykle na průměru až podprůměru. A co je podstatné, naše výsledky se dlouhodobě mírně zhoršují. Je to pro vás překvapivá zpráva?
Tyhle dva kousky ukazují, jak šikovně se dá s lidmi manipulovat v informační společnosti. Utahat, unudit, když už musíme nepříjemnou informaci pustit, tak ve chvíli, kdy nevzbudí pozornost. To je strategie, kterou shodně používají velké firmy i státní úřady. Jediná obrana je nezapomínat, vážení čtenáři.
