Čerstvý kalifornský guvernér Arnold Schwarzeneger ohlásil start futuristického a velkorysého plánu Slunečních dálnic, jehož podstatou je přechod automobilové dopravy z ropy na vodík. Chce tak prý řešit následky neúnosně se rozrůstajícího automobilismu. Proč se ten projekt jmenuje po slunci, zpráva nezmiňovala. Možná proto, že s ním automaticky spojujeme cokoli nového a optimistického. Jenže já si vždycky vzpomenu na Moorův Sluneční stát a Neználkovo Sluneční město, což byly v obou případech dost nesnesitelné kolektivistické diktatury.
Auta na vodík samozřejmě existují a opravdu asi jde o palivo budoucnosti, jenže ve mně i tahle futuristická vize vzbuzuje spíš pochybnosti. V kterémkoli evropském velkoměstě mám pocit, že problémem automobilismu a aut už není ani tak hluk a kouř, jako prostý fakt, že auta existují. A že tenhle problém nevyřeší ani superčistý vodík, ani dokonalá recyklace vraků, dokonce ani ochota obyvatel jezdit častěji tramvají. Ta základní potíž zůstává. Auto je mimořádně velký předmět, který chce mít prakticky každý a v moderní společnosti si ho prakticky každý může dovolit. Auto je symbol svobody, neomezené možnosti přemisťovat se kdykoli a kamkoli. A i když se jeho šťastný vlastník nakonec nechá přesvědčit, že svobodně přemisťovat se může občas i vlakem nebo na kole, auta se kvůli tomu nevzdá. A tak ať bude auto sebeúspornější, „ekologičtější“ a budeme ho užívat jen umírněně, pořád na něj budeme potřebovat těch zhruba deset čtverečních metrů na zaparkování. Vodík nevodík.
Tohle není filipika proti autům. Sám ho mám a užívám nadprůměrně. A docela chápu, že pro většinu lidí to není jen symbol a luxus, ale především každodenní pomůcka, bez které by se těžko uživili. Jen mi tahle historka přijde typická. Ve městech už není pro auta k hnutí. V duchu technologického optimismu doufáme, že nová převratná technologie tenhle problém vyřeší za nás. Když se tak dívám těch zhruba dvě stě let zpátky, řekl bych, že doufáme marně. Jediné, co nové technologie dovedou, je přinášet rychlejší život, více pohodlí a více problémů tam, kde jsme je původně vůbec nečekali.
