Bojovný vzdor českých učitelů už dostal konkrétní podobu. Stávka bude! Jednodenní. Prvního září. Debatovalo se o tom, že by učitelé přece jen neotevřeli první třídy, školní jídelny nebo alespoň družiny… Srdnatě to odmítli. Celé to opravdu působí jako špatný vtip.
Bojovný vzdor českých učitelů už dostal konkrétní podobu. Stávka bude! Jednodenní. Prvního září. Debatovalo se o tom, že by učitelé přece jen neotevřeli první třídy, školní jídelny nebo alespoň družiny… Srdnatě to odmítli.
Celé to opravdu působí jako špatný vtip. Po mnoha letech, kdy vláda zcela evidentně neplní své vlastní sliby, se učitelé rozhodnou nekompromisně protestovat. V den, kdy děti tak jako tak přijdou do školy na hodinu. „Ale to je jen varování, jinak budeme za měsíc ale už opravdu zlí,“ dodávají učitelé. Jestliže stávka je způsob, jak ukázat svému zaměstnavateli rozhodnost a odhodlání neustoupit, poselství této stávky je jednoznačné: můžete si s námi dělat, co chcete, my stejně vždycky ustoupíme, sotva se jen pokusíte něco nám naslibovat.
Takže jediné, čeho se učitelé dočkali, je několik neomalených útoků v novinách, co že by chtěli. Na to, že mají dva měsíce prázdnin a jsou ve dvě odpoledne doma, mají peněz až až. Tahle úvaha za poznámku stojí, protože to je typické zaměňování příčiny a následku. Ano, pokud stojíme o to, aby ve školství pracovali lidé bez ambicí, kteří jsou rádi, že mají práci za rohem, nemusejí dojíždět, peníze sice za moc nestojí, ale je tu hodně volna, pak jdeme tou správnou cestou. Výsledkem je konzervativní feminizované školství. Téměř všichni ti, kteří mají nějaké profesní ambice a nehodlají se s vysokoškolským vzděláním smířit s platem lepší prodavačky, už odešli. A pokud se bude učitelům přidávat po stovkách, nic se na tom nezmění.
Existuje nějaké řešení, když musí stát šetřit? Více peněz budou školy potřebovat určitě, ale velmi by prospěl kariérní řád a větší pravomoci ředitelům. Aby bylo jasné, kam až mohu v učitelské profesi postoupit a za jakých podmínek, co se stane, když věnuji ona „volná odpoledne“ přípravě a dalšímu studiu. Tedy ono to vlastně jasné je. Dnes má ambiciózní učitel jasno. Pokud věnuje víkendy a večery dalšímu vzdělávání a přípravám, nestane se nic. Leda vám někdo vyčte prázdniny. To si pak řeknete, že zase taková nouze o práci v tomhle státě není.
